Trh s energiemi se po divokém období sice uklidnil, účty ale domácnosti řeší dál. Otázka čím topit, aby to rodinný rozpočet unesl, zůstává aktuální i pro rok 2026. A výsledky letošních propočtů mohou být pro řadu lidí překvapením.
Energetický regulační úřad spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu zveřejnily nové modelové výpočty. Počítají s odhadovanými cenami elektřiny a plynu pro příští rok a vycházejí z průměrného domu o velikosti zhruba 120 m². Nejde přitom jen o cenu za kilowatthodinu, ale i o servis, pravidelné revize a postupné „opotřebení“ technologie, tedy její odpisy.
Právě tenhle širší pohled někdy zamíchá pořadím. To, co vypadá levně na první pohled, už po započítání investice a údržby tak výhodné být nemusí. Záleží také na tom, jestli domácnost dosáhne na dotaci z programu Nová zelená úsporám – a v jaké výši.
Peletový kotel vychází v součtu nejlépe
Podle aktuálních dat vychází pro rok 2026 jako nejúspornější varianta automatický kotel na dřevní pelety. Při ceně paliva kolem 7 až 8 tisíc korun za tunu a spotřebě zhruba tří tun ročně u běžně zatepleného domu se roční výdaje za pelety pohybují asi mezi 21 a 24 tisíci korun.
Institut pro ekonomiku energií při VŠB–TU Ostrava letos upozornil, že ceny biomasy byly v posledních dvou letech stabilnější než ceny plynu. Pelety se navíc vyrábí hlavně z odpadního dřeva, takže závislost na dovozu fosilních paliv je nižší.
Když se k samotnému palivu přičte servis a rozpočítaná investice do technologie, dostaneme se u průměrného domu na celkový roční náklad pod hranici 35 tisíc korun. Plynový kondenzační kotel vychází podle stejné metodiky zhruba na 38 až 42 tisíc ročně, záleží samozřejmě na konkrétní spotřebě a ceně plynu.
Tepelné čerpadlo boduje v novostavbách, návratnost je ale delší
Tepelné čerpadlo je z technického hlediska velmi účinné řešení. V dobře izolovaném domě může mít topný faktor tři i čtyři – z jedné kilowatthodiny elektřiny tak vyrobí několikanásobek tepla. Na papíře to vypadá skvěle.
Jenže vstupní investice zůstává vysoká. I po odečtení dotace se kvalitní systém vzduch–voda často pohybuje mezi 250 až 350 tisíci korun. Pokud někdo nahrazuje stále funkční plynový kotel, návratnost se může protáhnout i přes deset let, někdy i víc.
U novostaveb je situace trochu jiná. Nízká tepelná ztráta znamená menší potřebný výkon a tím pádem i nižší pořizovací náklady. V takovém domě dává čerpadlo větší smysl, zejména pokud majitel plánuje dlouhodobé bydlení. Přesto podle odhadů analytiků nepůjde v roce 2026 plošně o nejlevnější variantu.
Plyn zůstává komfortní, ale citlivý na vývoj trhu
Plynové vytápění je pro mnoho lidí synonymem pohodlí. Obsluha je jednoduchá a pořizovací cena kotle relativně nízká. Jenže do budoucna tu visí několik otazníků.
Evropská komise dlouhodobě tlačí na snižování emisí a omezení fosilních paliv. Do ceny plynu se tak mohou promítat nejen výkyvy trhu, ale i náklady na emisní povolenky nebo další regulace. Modely Mezinárodní energetické agentury navíc ukazují, že evropský trh zůstává citlivý na geopolitické události. A to je faktor, který domácnost jen těžko ovlivní.
Co rozhodne právě u vás doma
Tabulky jsou jedna věc, realita domu druhá. Klíčová je tepelná ztráta budovy – tedy kolik tepla uniká střechou, stěnami či okny. Čím lépe je dům zateplený, tím menší zdroj tepla potřebujete a tím víc se vyplatí modernější technologie.
Odborníci se většinou shodnou na tom, že nejdřív má přijít na řadu úspora. Zateplení půdy, výměna oken nebo izolace fasády dokáže srazit spotřebu klidně o desítky procent. A teprve potom má smysl řešit nový kotel nebo čerpadlo.
Shrnutí pro rok 2026? V běžném zatepleném rodinném domě vychází při současných predikcích nejlépe kotel na pelety. Tepelné čerpadlo se vyplatí hlavně u novostaveb a nízkoenergetických staveb. Plyn zůstává pohodlný, ale s vyšší nejistotou do budoucna. Každý dům je ale trochu jiný – bez energetického posudku se rozhoduje jen těžko, a přitom stojí jen několik tisíc korun.
Zdroje: eru.cz, mpo.cz, iea.org, ekonergie.cz
