Na podzim se do zahrad tiše vrací škůdce, kterého většina lidí dlouho přehlíží. Jenže právě tehdy klade tisíce vajíček a dokáže zničit celou úrodu. Na první pohled působí neškodně, je malý, barevný a sedí na spodní straně listů. Ve skutečnosti jde o jednoho z nejagresivnějších vetřelců, který dokáže zničit i celé záhony během několika dní.
Nejaktivnějším škůdcem na podzim bývá mšice a dřepčík, ale letos přibývá případů výskytu běláska zelného. Právě jeho housenky jsou známé tím, že během krátké doby dokážou zkonzumovat listy zelí, kapusty nebo kedluben až do žilnatiny. Dospělý motýl přitom naklade i více než tisíc vajíček za hodinu, z nichž se během několika dnů vylíhnou housenky.
Z pohledu zahradníka je bělásek jedním z nejničivějších podzimních škůdců. Jeho larvy jsou hladové, rychle se množí a vydrží i chladnější počasí. Jakmile se jednou usadí na záhonech, přezimují v půdě a na jaře znovu napadnou mladé rostliny.
Zkušeným signálem je drobný žlutý povlak na spodní straně listů. Tam se housenky líhnou a okamžitě začínají žrát. Když je rostlina poškozená, přestává růst a často během několika dnů zcela zkolabuje.
Jak běláska poznat a kdy začít jednat
Zpočátku působí klamavě a nenápadně jako bílý motýl poletující mezi záhony. Jenže právě v té době hledá místo k nakladení vajíček. Nejčastěji se objevuje v teplejších podzimních dnech, kdy teploty přesahují 10 °C.
Kromě běláska ale hrozí i mšice, housenky drvopleně nebo svilušky, které mají podobný způsob šíření. V praxi to znamená, že kladou vajíčka ve skrytých místech, často na spodní straně listů, do spár u stonků nebo do zemin kolem rostlin.
Nejúčinnější ochranou je včasná kontrola listů, ideálně po dešti nebo brzy ráno, kdy se škůdci nejvíc pohybují. Pokud se objeví malé chomáčky vajíček, je nutné je ihned odstranit. Pomáhá i pravidelné obracení listů a odstranění zbytků starých rostlin, kde mohou přezimovat kukly.
Domácí postřik, který neškodí přírodě
Chemické postřiky sice zabírají, ale ničí i užitečný hmyz. Zahrádkáři proto čím dál častěji používají přírodní postřiky, které fungují stejně dobře. Jedním z nejúčinnějších je směs z česneku a tekutého mýdla. Stačí rozdrtit tři stroužky česneku, zalít litrem vody, přidat pár kapek mýdla a nechat den louhovat. Poté se roztok přecedí a nastříká na spodní i horní stranu listů.
Velmi dobře funguje také výluh z kopřiv nebo tabáku, který odpuzuje mšice a housenky. Na slimáky zabírá obyčejná pivní past – kelímek zapuštěný do země naplněný pivem. Slimáci do něj vlezou a už nevylezou.
Odborníci z webu homebydleni.cz potvrzují, že pravidelné používání přírodních směsí pomáhá omezit výskyt škůdců i v dalších sezónách, protože nepoškozují rovnováhu v půdě.
Klíčem je prevence
Na podzim bývá lákavé nechat zahradu „odpočívat“, ale právě tehdy se rozhoduje o tom, jak bude vypadat příští jaro. Zkušenosti ukazují, že kdo neodstraní zbytky zeleniny a spadané listí, dává škůdcům ideální podmínky k přezimování. V půdě přežívají larvy i vajíčka, která se v teple znovu aktivují.
Doporučuje se proto:
- Odstranit všechny zbytky rostlin, hlavně listy brukvovité zeleniny
- Překopat půdu a vystavit ji mrazu, čímž se zničí vajíčka i larvy
- Přilákat užitečný hmyz, například slunéčka sedmitečná nebo pestřenky, které běláska i mšice požírají
- Nepoužívat chemii zbytečně, aby nedošlo k zničení přirozených predátorů
Když se malý motýl stane symbolem zkázy
Bělásek zelný je typickým příkladem, jak dokáže příroda překvapit. V běžném dni naklade i desítky tisíc vajíček, z nichž se líhnou stovky housenek. Ty se během několika hodin dokážou přemístit z jedné rostliny na druhou a v pár dnech zanechají po sobě jen žilky listů.
Zahrádkáři často říkají, že „na pohled je to motýl, ale chová se jako ďábel“. Kdo ho jednou na záhonu zažil, ten ví, že bez zásahu se situace rychle vymkne kontrole.
Zahradu před ním nejlépe ochrání kombinace včasného pozorování, přírodních postřiků a podzimního úklidu. Kdo tyto kroky udělá už teď, ušetří si na jaře mnoho práce i zklamání.
Zdroje: homebydleni.cz, dumazahrada.cz, hubeni-skudcu.cz
