Praní patří k nejběžnějším činnostem v domácnosti, přesto na něm Češi zbytečně prodělávají tisíce korun ročně. Největší chybu nedělají ve výběru pračky ani pracího prostředku, ale v nastavení teploty. Perou příliš horkou vodou, i když to většina prádla vůbec nepotřebuje.
Podle dat Energetického regulačního úřadu tvoří spotřebiče v domácnosti významnou část celkové spotřeby elektřiny a pračka patří mezi ty, které běží pravidelně několikrát týdně. Každý prací cyklus přitom znamená ohřev vody, a právě ten je energeticky nejnáročnější částí celého procesu.
Mnoho lidí stále automaticky volí program na 60 stupňů Celsia, někdy i více.
Důvodem je pocit, že vyšší teplota lépe odstraní bakterie a skvrny. Moderní prací prostředky i technologie praček však fungují jinak než před dvaceti lety.
Teplota rozhoduje víc než délka praní
Ohřev vody tvoří podle odborných měření až 80 procent energetické náročnosti jednoho pracího cyklu. Pokud snížíte teplotu z 60 na 40 stupňů, můžete podle údajů Evropské komise ušetřit zhruba třetinu energie potřebné na praní. Při častém praní to znamená stovky korun ročně.
Současné prací prostředky obsahují enzymy. Jde o biologicky aktivní látky, které rozkládají bílkoviny, tuky a škroby už při nižších teplotách. Právě díky nim dnes běžné znečištění spolehlivě odstraníte i při 30 nebo 40 stupních.
Kdy má vysoká teplota smysl
To ale neznamená, že by 60 stupňů nemělo v domácnosti své místo. Vyšší teplotu doporučují hygienici například při praní ložního prádla nemocných osob nebo při výskytu infekčních onemocnění v rodině. Státní zdravotní ústav dlouhodobě upozorňuje, že běžné domácí prostředí však tak přísný režim nevyžaduje.
Pro každodenní praní triček, košil nebo běžného spodního prádla je 40 stupňů zcela dostačující. U lehce nošeného oblečení často stačí i 30 stupňů. Důležité je také to, jak moc pračku naplníte. Poloprázdný buben si vezme skoro stejné množství energie jako když je plný, a rozdíl na účtu pak člověka zbytečně mrzí.
Někteří lidé se vyhýbají úsporným programům, protože trvají déle. Jenže delší cyklus ještě neznamená vyšší spotřebu. Tyto režimy pracují s nižší teplotou a delším namáčením, takže ve výsledku elektřiny spotřebují méně i když běží o něco déle.
Kolik se dá skutečně ušetřit
Zkusme si to představit na obyčejné rodině. Čtyři lidé, praní zhruba čtyřikrát týdně. Když u poloviny cyklů místo šedesátky nastaví čtyřicet stupňů, může to podle energetických poradců dělat úsporu okolo 500 až 1000 korun za rok. Záleží samozřejmě na ceně elektřiny i na tom, jak starý spotřebič doma máte.
Starší pračky bez úsporných funkcí bývají náročnější, to je fakt. Novější modely s energetickou třídou A hospodaří s energií lépe, ale fyziku neobejdou – ohřát vodu něco stojí vždycky. Měnit návyk je tak většinou jednodušší než kupovat nový spotřebič, a taky levnější.
Smysl má i pár drobností: prát až když je buben opravdu plný, dávat správné množství prášku a občas vyčistit filtr. Zanesená pračka nepracuje tak jak má a může mít vyšší spotřebu, i když si toho člověk ani nevšimne.
V jednom měsíci to možná nevypadá jako zásadní částka. Jenže když se to nasčítá za celý rok, rozdíl už poznáte. Možná tedy stačí malé zamyšlení při dalším praní — je opravdu nutné volit 60 °C pokaždé? Často ne. A právě v tom je ten háček, kvůli kterému zbytečně platíme víc než musíme.
Zdroje: eru.cz, ec.europa.eu, szu.cz, iea.org
