Ještě nedávno byly masivní závěsné police téměř povinnou součástí obývacích stěn. Dnes z mnoha českých bytů mizí a nahrazují je lehčí, méně nápadná řešení, která interiér opticky uvolní a zároveň se snáz udržují.
Velké bloky nad sedačkou nebo přes celou stěnu sice nabídly spoustu místa na knihy a dekorace. Jenže zároveň místnost zatížily. V panelácích s nižšími stropy působily někdy až stísněně, jako by visely příliš nízko a braly světlo.
Architekti mluví o tom, že se proměňuje samotný přístup k bydlení. Lidé už nemají potřebu vystavit všechno, co vlastní. Častěji si kladou otázku, co má opravdu zůstat na očích a co může zmizet za dvířky. A někdy je lepší nemít na stěně skoro nic.
Minimalismus jako reakce na přeplněné interiéry
České domácnosti patří dlouhodobě k těm, kde převažuje vlastní bydlení. Vyplývá to i z dat Českého statistického úřadu. Mnoho lidí ale žije v bytech s omezenou plochou, kde je každý metr znát.
Právě menší prostory nutí přemýšlet úsporněji. Méně robustní nábytek znamená víc světla, lepší pohyb po místnosti a taky méně rohů, kde se drží prach. Nejde jen o vzhled. Jde o každodenní fungování, které je pak o něco jednodušší.
Místo těžkých horních polic se tak objevují například:
- nižší komody podél stěny,
- otevřené kovové konstrukce s tenkými profily,
- niky zapuštěné přímo do zdi.
Interiér díky tomu nepůsobí jako zaplněná vitrína. Spíš jako prostor, kde se dá nadechnout.
Vzdušnější systémy a skryté úložné prostory
Výrobci nábytku na změnu reagují poměrně rychle. V nových kolekcích je vidět důraz na subtilní materiály, kovové rámy a kombinace dřeva se sklem. Nábytek má působit lehce, skoro jako by se v prostoru vznášel.
Trendové přehledy velkých značek ukazují, že zákazníci chtějí věci, které se dají snadno přestavět nebo doplnit. Žádné obří sestavy na deset let dopředu. Spíš variabilitu.
Často se opakují tři typy řešení:
- Modulární systémy kotvené mezi podlahu a strop – nepůsobí jako jeden těžký blok.
- Vestavěné skříně s hladkými, téměř neviditelnými dvířky bez úchytek.
- Menší plovoucí police, které slouží spíš jako detail než hlavní úložný prostor
Hodně se mluví i o údržbě. Horní hrany masivních polic bývají lapačem prachu, kam se člověk běžně nedostane. Nižší nábytek je přístupnější, vysavač projede snadno a hadr taky. Pro rodiny s dětmi nebo alergiky je to docela zásadní věc.
Psychologie prostoru hraje větší roli, než si myslíme
Podoba interiéru ovlivňuje náladu víc, než si připouštíme. Studie z oblasti environmentální psychologie opakovaně naznačují, že přeplněné prostředí může zvyšovat napětí a únavu. Naopak otevřenější, světlejší místnosti podporují soustředění i pocit klidu.
Když z obýváku zmizí těžká police a stěna zůstane částečně prázdná, prostor najednou působí větší. Přitom metry čtvereční zůstávají stejné. Pomůže i světlá výmalba a omezení dekorací jen na pár kusů, které mají skutečný význam.
Doporučení architektů bývá překvapivě prosté. Nejprve si projít věci, které máte vystavené. Knihy, ke kterým se roky nevracíte, mohou do uzavřené skříně. Suvenýry nechte jen ty, které pro vás něco znamenají. Zbytek? Klidně pryč.
Prázdná stěna není selhání ani nedodělaný byt. Je to vědomá volba. Pokud váháte, zkuste malý krok. Sundejte jednu polici a pár dní pozorujte, co to udělá s místností. Možná zjistíte, že méně nábytku znamená víc prostoru pro běžný život a úklid, který dřív zabral celé dopoledne, je najednou hotový raz dva.
Zdroje: czso.cz, ikea.com, archdaily.com, idnes.cz
