Nechat v zimě okno otevřené na ventilačku celé hodiny? V mnoha českých bytech naprostá klasika. Spousta lidí to dělá automaticky, stejně jako jejich rodiče. Byt přece musí dýchat. Jenže tenhle na první pohled nevinný zvyk může během topné sezony spolknout tisíce korun a ještě ubrat na pohodlí.
S rostoucími cenami energií začali lidé víc sledovat spotřebu. A právě při srovnání vychází dlouhé větrání na ventilačku dost nevýhodně. Teplo sice neuteče naráz, ale mizí pomalu a pořád. Stěny, podlaha i nábytek mezitím chladnou a byt působí studeně, i když termostat ukazuje relativně vysoké číslo.
Energetičtí odborníci upozorňují, že takové větrání zvyšuje potřebu topení, aniž by se kvalita vzduchu nějak zásadně zlepšila.
Proč ventilačka nefunguje tak, jak si myslíme
Když je okno pootevřené, vzduch se sice průběžně mění, jenže současně vychládají konstrukce bytu. Zdivo, podlahy i vybavení odevzdávají teplo a zpátky ho získávají pomalu. Výsledek? Pocit chladu, který nevyřeší ani otočení kolečka na radiátoru.
Státní energetická inspekce i Ministerstvo průmyslu a obchodu proto dlouhodobě doporučují jiný postup – takzvané intenzivní větrání. Otevřít okna dokořán, klidně na pět až deset minut, a vytvořit průvan. Vzduch se rychle obmění, ale stěny nestihnou promrznout.
Rozdíl v nákladech není jen teoretický. Při celodenní ventilačce může domácnost během topné sezony přijít o několik procent tepla navíc, což u běžného bytu znamená stovky až tisíce korun ročně. Záleží samozřejmě na typu vytápění a velikosti bytu.
Dopad na zdraví i kvalitu bydlení
Mnozí větrají průběžně hlavně kvůli obavám z plísní. Jenže právě dlouhodobě otevřené okno může situaci zhoršit. Rohy místností nebo okenní ostění se ochladí a na studeném povrchu pak snadno kondenzuje vlhkost. Stačí, aby se teplý vlhký vzduch dotkl chladné stěny a problém je na světě.
Státní zdravotní ústav uvádí, že ideální relativní vlhkost v bytě by se měla držet mezi 40 až 60 procenty. Pokud se ale voda sráží na chladných místech, vzniká prostředí vhodné pro růst plísní – a ty umí zhoršit alergie i dýchací potíže, někdy víc než si připouštíme.
Krátké, intenzivní vyvětrání několikrát denně podle hygieniků zajistí dostatek kyslíku i odvod oxidu uhličitého, aniž by interiér výrazně prochladl. Oxid uhličitý, který běžně vydechujeme, se při vyšší koncentraci projevuje únavou nebo bolestí hlavy, což zná asi každý z přetopené místnosti.
Jak větrat úsporně a efektivně
V zimních měsících se vyplácí jednoduché pravidlo: krátce a intenzivně. Ideálně třikrát denně – ráno, po návratu domů a večer před spaním. Když vaříte, sprchujete se nebo sušíte prádlo, přidejte ještě jedno rychlé vyvětrání navíc.
- Otevřete okna úplně, ne jen na škvíru, zhruba na 5–10 minut.
- Pokud to jde, udělejte průvan mezi dvěma okny.
- Během větrání stáhněte topení a po zavření okna ho zase vraťte zpět.
V novějších domech se objevuje i rekuperace, tedy řízené větrání se zpětným získáváním tepla. Systém přivádí čerstvý vzduch a současně využívá teplo z toho odváděného. Počáteční investice není malá, ale podle údajů Asociace dodavatelů montovaných domů může snížit tepelné ztráty větráním o desítky procent.
Zvyk nechávat okno celý den pootevřené pochází z doby, kdy energie nebyly tak drahé a o energetické náročnosti budov se moc nemluvilo. Dnes je situace jiná. Komfort a úspora se nevylučují – jen je potřeba upravit drobný návyk, i když se ho držíme od dětství.
Zdroje: mpo.cz, sei.gov.cz, szu.cz, tzb-info.cz
