Zahrady u rodinných domů procházejí v poslední době docela viditelnou proměnou. Ještě před pár lety stály téměř na každém pozemku lehké polykarbonátové skleníky, dnes je ale řada majitelů rozebírá a nahrazuje jinou konstrukcí. Nejde jen o vzhled, důležitá je i výdrž a odolnost proti čím dál častějším výkyvům počasí.
Prodejci zahradní techniky mluví poměrně jasně – zájem o dutinkový polykarbonát slábne. Jak uvedl portál iDnes.cz s odkazem na data hobby řetězců, lidé sahají spíš po hliníkových rámech se skleněnou výplní. Své sehrály i poslední bouřky a krupobití, které lehké konstrukce místy doslova rozmetaly.
Polykarbonát jako materiál sice dobře izoluje a je lehký, jenže právě nízká hmotnost bývá kámen úrazu. Když se podcení kotvení, silnější vítr skleník ohne nebo úplně zničí – a je po sezoně.
Skleněné skleníky se vracejí do hry
Stále častěji se tak objevují skleníky z tvrzeného skla zasazeného do hliníkového rámu. Tvrzené sklo prochází speciální tepelnou úpravou, díky které je několikanásobně pevnější než obyčejné. A když už praskne, rozsype se na malé tupé kousky, ne na ostré střepy.
Hliník navíc nepodléhá korozi tak rychle jako klasická ocel a obejde se bez pravidelného natírání. Výrobci mluví o životnosti v řádu desítek let – což je při dnešních cenách materiálů argument, který lidé slyší. Pořizovací částka je sice vyšší, základní polykarbonát pořídíte kolem 10 tisíc korun, skleněná varianta začíná zhruba na dvojnásobku. Rozdíl je to znatelný, ale mnoho domácností ho bere jako investici.
Extrémní počasí mění rozhodování zahrádkářů
Český hydrometeorologický ústav už delší dobu upozorňuje, že přibývá dní se silným větrem a přívalovými srážkami. A právě nárazový vítr dokáže lehké konstrukce potrápit nejvíc. Není výjimkou, že po letní bouřce zůstanou jen ohnuté profily a popraskané desky.
Vedle toho se řeší i přehřívání. Polykarbonát drží teplo velmi dobře, jenže v parném létě může teplota uvnitř vystoupat až nepříjemně vysoko. Sklo propouští víc přirozeného světla a při rozumném větrání pomáhá udržet stabilnější podmínky. Odborníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby opakovaně upozorňují, že prudké výkyvy teplot mají vliv na násadu plodů i celkovou vitalitu rostlin.
Do hry vstupuje také vzhled. Současné skleníky už nepůsobí jako čistě účelová stavba někde v rohu zahrady. Často připomínají menší pavilon, který s domem vizuálně ladí – a někdy na první pohled ani není poznat, že jde o místo pro rajčata a papriky. Architekti oslovení časopisem Dům a zahrada potvrzují, že klienti chtějí, aby skleník byl plnohodnotnou součástí prostoru, ne jen doplňkem.
Co při výběru opravdu zvážit
Rozhodování většinou nestojí jen na ceně. Důležité bývá několik věcí:
- Životnost konstrukce a to, zda jsou dostupné náhradní díly i po letech.
- Odolnost vůči větru a sněhu, tedy pevnost rámu, kvalita spojů a hlavně kotvení.
- Světelná propustnost, která přímo ovlivňuje růst plodin.
Vyplatí se sledovat i tloušťku skla či polykarbonátu a způsob uchycení panelů. Právě detaily často rozhodnou, jestli konstrukce ustojí první větší bouřku – nebo ne.
Investice, která se může vrátit
Pro řadu lidí už skleník nepředstavuje sezonní záležitost, ale dlouhodobý projekt. Ceny zeleniny rostou a stále víc domácností se snaží být aspoň částečně soběstačné. Data Českého statistického úřadu ukazují, že počet pěstitelů ovoce a zeleniny pro vlastní potřebu postupně roste.
Skleněný skleník postavený na pevných základech může bez větších oprav sloužit desítky let. Když se dobře ukotví a doplní například automatickým větráním, omezí se riziko přehřátí i mechanického poškození. Vyšší počáteční náklady se tak v delším horizontu mohou vyrovnat nižší potřebě oprav a výměn.
To ale neznamená, že by polykarbonát úplně mizel z trhu. Stále má své místo tam, kde rozhoduje nižší cena nebo jednoduchá montáž. Současný vývoj spíš naznačuje, že Češi přemýšlí víc dopředu, ne jen na jednu sezonu. A právě proto se sklo znovu dostává na výsluní.
Zdroje: idnes.cz, chmi.cz, czso.cz, dumazahrada.cz
