V českých koupelnách se toho příští rok změní víc, než by se mohlo zdát. To, co bylo po desítky let samozřejmostí, začíná pomalu ustupovat do pozadí. V roce 2026 má podle výrobců i architektů citelně klesnout zájem o klasické vany.
Místo nich se prosazují sprchové kouty, často bez vaničky a bez zbytečných hran. Statistiky výrobců sanitární techniky i data z koupelnových studií mluví poměrně jasně – při rekonstrukcích dnes vyhrává sprcha. A to hlavně ve městech, kde je každý metr čtvereční znát.
Ještě před deseti lety byla vana dominantním prvkem většiny nových koupelen. Dnes je situace jiná. Segment sprchových řešení roste rychleji než prodeje klasických van, potvrzuje i Svaz výrobců stavebních materiálů. Není to žádný skok ze dne na den, spíš tichý, ale vytrvalý posun.
Důvodů je několik. Byty jsou menší než dřív, domácnosti stárnou a čím dál víc lidí řeší spotřebu vody. Podle údajů Ministerstva životního prostředí vychází běžná sprcha úsporněji než napuštěná vana. Rozdíl? Klidně desítky litrů při jednom použití.
Proč vana ztrácí pozici jistoty
Vana bývala symbolem pohodlí, někdy i luxusu. Jenže dnes ji řada lidí považuje za nepraktickou. Mladší generace chce rychlé řešení – osprchovat se a jít dál. Žádné dlouhé čekání, než se napustí voda.
Architekti navíc upozorňují, že bezbariérový sprchový kout působí čistěji a prostor opticky otevře. Skleněná zástěna, minimum přechodů, jedna rovina podlahy. Koupelna pak nepůsobí stísněně, i když má jen pár metrů čtverečních.
Roli hraje i demografie. Česká populace stárne a bezbariérovost už není téma jen pro seniory. Nízký, nebo úplně nulový práh sprchy znamená menší riziko uklouznutí. Český statistický úřad dlouhodobě uvádí, že lidí nad 65 let přibývá – a tomu se bydlení přizpůsobuje.
Úspory vody a energie jako hlavní argument
Provoz domácnosti dnes stojí víc peněz než dřív, a je to znát. Napustit vanu znamená spotřebovat zhruba 120 až 180 litrů vody, podle velikosti. Sprcha se při rozumné délce může dostat přibližně na polovinu, někdy i méně.
Samozřejmě záleží na tom, jak dlouho pod vodou stojíte. A také na typu hlavice. Moderní úsporné systémy dokážou průtok omezit, aniž by to bylo nepříjemné. Není to jen marketing, jak se občas říká.
Méně teplé vody znamená i nižší náklady na ohřev. A právě ohřev vody patří mezi výrazné položky rodinného rozpočtu. Kombinace úsporné sprchové hlavice a termostatické baterie navíc pomáhá udržet stabilní teplotu, takže voda zbytečně neodtéká, než ji člověk „vyladí“.
Do určité míry promlouvá i legislativa. Evropská unie podporuje technologie s nižší spotřebou vody i energie, a výrobci na to reagují. Objevují se systémy s recirkulací vody nebo chytrým řízením průtoku. Zatím nejsou všude, ale na českém trhu se objevují čím dál častěji.
Design a jednodušší údržba
Koupelna už dávno není jen utilitární místnost. Často připomíná malý wellness kout. Velkoformátová dlažba, sklo bez rámů, minimum rušivých prvků – to všechno hraje pro sprchové kouty.
Když vana zmizí, vznikne místo. Na větší umyvadlo, úložné skříňky nebo třeba jen volnější průchod. V menších bytech je to znát okamžitě.
Praktická stránka věci je neméně důležitá. Vana má spoustu hran a hůře dostupných míst, kde se drží vodní kámen. Sprchový kout v jedné rovině s podlahou se obvykle čistí snadněji – zvlášť pokud má kvalitní odtokový žlab a povrchovou úpravu proti usazování nečistot. Není to bez práce, ale bývá jí méně.
Kdy si vanu přesto nechat
Neznamená to ovšem, že vana z českých bytů zmizí úplně. Rodiny s malými dětmi na ni často nedají dopustit. A pak jsou tu lidé, kteří si rádi dopřejí dlouhou koupel po náročném dni – pro ně sprcha plnohodnotnou náhradou není.
Realitní makléři také upozorňují, že v některých bytech může absence vany ovlivnit atraktivitu při prodeji. Záleží na dispozici i cílové skupině kupujících. Někde je sprcha výhoda, jinde může chybět.
Část domácností proto volí kompromisní řešení. Pokud to prostor dovolí, ponechají si menší vanu a k ní přidají samostatný sprchový kout. V panelových nebo menších městských bytech ale většinou vítězí jasná volba – sprcha, bez složitostí.
Rok 2026 tak zřejmě přinese další pokles podílu klasických van v novostavbách i při rekonstrukcích. Nejde jen o módní trend. Spíš o kombinaci ekonomických tlaků, stárnutí populace a změny vkusu. Kdo plánuje úpravy koupelny, měl by zvážit nejen vzhled, ale i každodenní fungování a budoucí náklady. Právě tam se nakonec rozhodne, jestli vana zůstane – nebo potichu zmizí.
Zdroje: csu.gov.cz, mzp.cz, svaz-vsm.cz, ekolist.cz
