Invazní sršeň asijská (Vespa velutina) se přibližuje k českým hranicím a mezi včelaři roste nervozita. Tento druh se zaměřuje hlavně na včely a podle zkušeností ze zahraničí dokáže během poměrně krátké doby zlikvidovat celé stanoviště. Ze západní Evropy už přicházejí zprávy, že jakmile se jednou usadí, její šíření jde zastavit jen těžko.
Potvrzené nálezy z Německa i Polska vyvolaly obavy i u nás. Český svaz včelařů už dříve upozorňoval, že nejde o problém vzdálené Francie nebo Španělska, ale o reálné riziko pro střední Evropu. Právě ve Francii se po zavlečení kolem roku 2004 rozšířila prakticky po celé zemi a místy způsobila výrazné ztráty.
Na první pohled si ji člověk snadno splete s naší sršní obecnou. Jenže rozdíly tam jsou. Sršeň asijská působí tmavším dojmem, na zadečku má výrazný žlutý pruh a nápadně žluté konce nohou. Typické je ale hlavně její chování – často postává před úly a doslova vyčkává na návrat včel. Klidně celé hodiny.
Proč je sršeň asijská tak nebezpečná
Vespa velutina se nesoustředí na náhodnou kořist. Cíleně loví včelu medonosnou, která je pro ni snadno dostupná před česnem úlu. Evropská komise ji řadí mezi invazní druhy s významným dopadem na biodiverzitu. Kolonie může čítat tisíce jedinců a za sezonu spotřebuje obrovské množství hmyzu, v řádu kilogramů.
Francouzští včelaři opakovaně popisovali, že i několik sršní dokáže narušit běžný chod úlu během jediného dne. Včely přestanou vyletovat, zůstávají uvnitř a slábnou. Nejde jen o přímé ztráty, ale i o stres, který včelstvo vyčerpá natolik, že někdy už nemá sílu se vzpamatovat.
Rychlé šíření Evropou
Předpokládá se, že se sršeň asijská dostala do Evropy s nákladem zboží z Číny. Od té doby postupuje krajinou tempem desítek kilometrů za rok, někdy i víc. Evropská agentura pro životní prostředí uvádí, že dnes je pevně usazená ve velké části západní Evropy a její výskyt se posouvá směrem na východ.
Například v Německu evidují úřady v posledních letech desítky hnízd. Entomologové upozorňují, že klima střední Evropy jí poměrně vyhovuje. Mírnější zimy a dostatek potravy vytvářejí podmínky, které jejímu dalšímu šíření nahrávají – a to je problém.
Specifické je i její hnízdění. Staví kulovitá hnízda vysoko v korunách stromů, klidně deset i více metrů nad zemí, takže si jich člověk často všimne až pozdě. Pokud se hnízdo neodstraní už na jaře, na podzim z něj vyletují oplodněné samičky a zakládají nové kolonie. A koloběh pokračuje.
Co hrozí zahrádkářům a veřejnosti
Dobrou zprávou je, že sršeň asijská není podle dostupných údajů agresivnější než sršeň obecná. Útočí hlavně tehdy, když se někdo přiblíží k hnízdu. Pro běžné lidi na zahradě tedy nepředstavuje větší riziko než jiné bodavé druhy, i když respekt je na místě.
Zásadní dopad ale může mít na opylovače. Pokud by došlo k výraznějšímu poklesu včel, promítlo by se to do horšího opylení ovocných stromů i některých plodin. Ministerstvo zemědělství opakovaně uvádí, že včela medonosná má pro produkci potravin klíčový význam. V zemích, kde se sršeň asijská přemnožila, se ekonomické ztráty počítají v milionech eur ročně.
Jak poznat podezřelý nález a co dělat
Odborníci varují před tím, aby se lidé snažili hnízda likvidovat sami. Pokud někdo zaznamená podezřelý hmyz nebo hnízdo, měl by kontaktovat místní odbor životního prostředí či veterinární správu. Pomůže fotografie a co nejpřesnější popis místa nálezu, i když třeba nebude úplně dokonalý.
Typické znaky sršně asijské:
- tmavší tělo s jedním výrazným žlutým pruhem na zadečku
- žluté konce nohou, které jsou při letu docela nápadné
- kulovitá hnízda umístěná vysoko ve stromech
Včelaři zároveň vyzývají stát k jasnému systému monitoringu a rychlých zásahů. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že včasné odstranění prvních hnízd může šíření alespoň zpomalit. Jakmile se ale druh rozšíří plošně, jeho úplné vymýcení je prakticky nemožné.
Pro majitele zahrad z toho plyne jediné: všímat si neobvyklého hmyzu, nemanipulovat s hnízdy a případné podezření raději nahlásit odborníkům. O budoucnosti českých včel se možná rozhoduje právě teď, a to i na docela obyčejných zahradách.
Zdroje: ec.europa.eu, eea.europa.eu, mzcr.cz, csv.cz
