Podzim je pro kompost klíčovým obdobím, kdy je potřeba zajistit, aby tento „zelený poklad“ správně dozrával a byl na jaře v nejlepší kondici. Nejspíš každý zahrádkář touží získat dokonale rozložený humus, který obohatí půdu a ušetří za kupovaná hnojiva. Není proto divu, že zejména před zimou mnoho pěstitelů řeší, jak svůj kompost přikrýt, ochránit před deštěm či sněhem a připravit na chladnější měsíce. Řada lidí jej tak na podzim zakrývá folií nebo ho uzavírá v plastových kompostérech, aby do něj nepršelo a zbytečně se nepromáčel.
Kompost zlepšuje kvalitu půdy, dodává jí organickou hmotu a minerály, zvyšuje kyprost, schopnost zadržovat vodu, stabilizuje pH a podporuje půdní život. Tím pomáhá rostlinám lépe růst, prospívat a snižuje jejich náchylnost k chorobám. Pravidelné používání kompostu na zahradě vede k vyšší úrodě, zdravějším rostlinám a menší potřebě chemického hnojení, navíc snižuje množství bioodpadu a podporuje cirkulaci živin v přírodě.
Jenže právě v tomto období dělá řada zahrádkářů zásadní chybu. V dobré víře namísto ochrany kompostu často nechtěně znemožní dýchat. Kompostování je totiž promyšlený proces řízený tím, kolik vzduchu se dovnitř dostane, a jak dobře mohou pracovat „rozkladači“, mikroorganismy a žížaly. Během podzimu probíhá v kompostu několik fází rozkladu a právě dostatek vzduchu je klíčový pro to, aby organická hmota zůstala zdravá, začala se zráním zahřívat, ale nehnila či neplesnivěla.
Myslete proto vždy na to, že přístup vzduchu, promíchávání a provzdušňování jsou základní předpoklady pro vznik kvalitního kompostu a jeho poklidné přezimování. Každý uzavřený systém bez proudění vzduchu vás potom může na jaře nemile překvapit nechtěným produktem v podobě páchnoucí, mazlavé či plesnivé hmoty.
Největší podzimní past
Takže jestli to chcete svému kompostu na podzim opravdu pohnojit, pak ho úplně a neprodyšně uzavřete bez jakéhokoliv přístupu vzduchu. Tím doslova podepíšete jeho rozsudek smrti. Kompostování je totiž živý proces, který ke správnému zrání potřebuje dostatek kyslíku. Pokud kompost uzavřete natolik, že dovnitř nemůže proudit čerstvý vzduch, přestanou v něm pracovat prospěšné mikroorganismy, žížaly i další drobní rozkladači a nastartují se anaerobní – bezvzdušné – procesy.
Během těchto podmínek začne organická hmota v kompostu spíš hnít než zrát, což s sebou nese nepříjemný zápach, pomalý rozklad a vznik nebezpečných látek, například metanu nebo amoniaku. Dochází k přehřívání, umírají důležité mikroorganismy a žížaly, a hromadící se vlhkost spolu s nedostatkem kyslíku způsobí, že kompost – místo toho, aby se obohacoval a uzrával – začne plesnivět, hnít a rozpadat se na nekvalitní substrát.
Kompost musí dýchat
Neprodyšné zakrytí kompostu je na podzim rizikové i proto, že v chladnějším období bývá v kompostu více vlhkosti, a pokud nemá možnost větrat a usychat, vytvoří se z něj mazlavá břečka, která je zcela nevhodná jako hnojivo. Zároveň v anaerobních podmínkách mizí dusík a další živiny, kvůli čemuž pak vzniklý „kompost“ v půdě vůbec nefunguje a může jí naopak škodit.
Správně vedený kompost má mít do všech vrstev přístup vzduchu. Ideální jsou provzdušněné ohrádky, laťkové nebo pletivové kompostéry, přihrnování hrubších materiálů, občasné přehazování a volné krytí, například slabou vrstvou starého listí nebo slámy, která chrání před deštěm, ale umožňuje proudění vzduchu. Pokud chcete svůj kompost opravdu zabít, zabalte ho do pevného igelitu a pečlivě zatěžkejte – z aktivního živého systému uděláte během pár týdnů leda tak páchnoucí hmotu. Na podzim zkrátka kompost nikdy neuzavírejte hermeticky, nechte ho dýchat. Jen tak vytvoříte kvalitní domácí hnojivo a zachováte užitečný cyklus živin ve své zahradě.
Zdroje: komunalniekologie.cz, zemito.cz, cistedrevo.cz
