Domácnost

Kdo dědí dědictví po bezdětné osobě? Tito lidé dostanou dům, úspory a pozemky

Kdo dědí dědictví po bezdětné osobě? Tito lidé dostanou dům, úspory a pozemky

Máte v rodině samotářského strýce, bezdětnou tetičku nebo svobodného mládence s vlastním domem? Možná vás napadlo, co se stane s jejich majetkem, pokud nezanechají závěť. Zjistěte, jak přesně český zákon řeší dědictví po lidech bez dětí a v jakém pořadí se dělí rodinný majetek, od domů až po úspory.

Smrt blízkého člověka je vždy těžká, ale pokud se k tomu přidá nejistota ohledně majetku, je situace ještě složitější. Jedna věc je, když zemře bezdětný člověk, který měl manžela a širokou rodinu. Druhá věc je případ naprostého samotáře, který po sobě nezanechal nikoho. Český právní systém pamatuje na obě tyto situace.

Zákon o dědictví je precizní a nabízí odpovědi pro všechny varianty. Pokud zemřelá osoba, v právním jazyce zůstavitel, neměla děti a zároveň nezanechala platnou závěť ani dědickou smlouvu, uplatní se takzvaná zákonná posloupnost dědiců. Ta je rozdělena do šesti striktních tříd. Majetek (dům, pozemky, úspory) zkrátka putuje od nejbližších k těm vzdálenějším, dokud se nenajde dědic.

šperkovnice plná vzácných a drahých prstenů
Vzácné kousky, které stojí za to chránit a předávat dál. Foto: Shutterstock

První dědická třída: Děti a manžel/manželka

Většina lidí ví, že v první třídě dědí děti a manžel/manželka. Pokud ale teta nebo strýc děti neměli, první třída se automaticky přeskočí. Manžel totiž nemůže dědit v této třídě sám, potřebuje k tomu alespoň jednoho potomka.

Čtěte také

Druhá dědická třída: Manžel, ale i rodiče a spolužijící osoba

Tato třída je nejdůležitější. Sem spadá okruh lidí, kteří mají k zemřelému nejblíže:

  1. Manžel/Manželka nebo partner z registrovaného partnerství.
  2. Rodiče zůstavitele, tedy otec a matka.
  3. Spolužijící osoba: není to jen kdokoli, ale člověk, který se zemřelým žil nejméně rok ve stejné domácnosti a buď se o ni staral, nebo byl na zemřelém finančně závislý. Může jít třeba o kamarádku, se kterou teta léta sdílela byt.

Jak se v této třídě dělí dům a úspory?

Manžel je v privilegované pozici: vždy dostane nejméně polovinu celé pozůstalosti (dům, úspory, všechno). Zbytek, tedy druhou polovinu, si pak rovným dílem rozdělí rodiče a případná spolužijící osoba.

Čtěte také

Praktický příklad z rodiny: Zemřela teta, která měla manžela a oba její rodiče jsou stále naživu.

  • Manžel dostane 1/2 majetku.
  • Zbylou polovinu si rozdělí otec a matka rovným dílem.

Kdy zdědí vše jen manžel? Pokud teta sice manžela měla, ale její rodiče již nežijí a neexistuje žádná spolužijící osoba, manžel dostává 100 % majetku a dědické řízení končí.

Třetí dědická třída: Bratři, sestry, synovci a neteře

Co když náš strýc byl svobodný mládenec a jeho rodiče už zemřeli? Tehdy se majetek posouvá do třetí dědické třídy, kde dědí:

Čtěte také
  1. Sourozenci zůstavitele, tedy bratři a sestry.
  2. Spolužijící osoba (pokud zde je).

Majetek se mezi tyto osoby dělí rovným dílem.

Dědictví pro další generaci

Čtěte také

Zde přichází chvíle pro synovce a neteře. Pokud totiž některý ze strýcových sourozenců již zemřel, jeho podíl automaticky připadne jeho dětem. Zdědit dům tak může i vaše neteř, přestože strýce osobně nepoznala!

Čtvrtá dědická třída a dál: Prarodiče a tety

Pokud se nenajde nikdo ani ve třetí třídě, zákon hledá dál. Vše se posouvá na generaci prarodičů:

  • Čtvrtá třída: Dědí prarodiče zůstavitele. Jde o všechny čtyři babičky a dědečky, kteří si majetek rozdělí rovným dílem.
  • Pátá a Šestá třída: Pokud už nežije nikdo z prarodičů, dědický maraton pokračuje. Na řadu přichází praprarodiče a nakonec strýcové, tety, prasynovci a praneteře.
senior podepisuje poslední vůli
Poslední vůle chrání vaše přání a majetek, sepište ji včas. Foto: Shutterstock

Co když zemře samotář? 

Největší právní otazníky vznikají u lidí, kteří neměli děti, manžela, a jejich blízcí příbuzní už nežijí. V takovém případě musí notář postupně projít všech šest dědických tříd, aby se ujistil, že neexistuje ani vzdálený bratranec nebo teta.

Pokud se nenajde vůbec žádný příbuzný, nebo se najde, ale všichni se dědictví vzdají, připadne dům, pozemky a úspory státu. Stát je v tomto případě posledním zákonným dědicem. Tomuto procesu se říká odúmrť. Ač je to vzácné, dům po bezdětném, naprosto osamělém člověku, skutečně skončí ve vlastnictví České republiky.

Nicméně, když je takový jedinec majetný, většinou situaci nenechá dojít až k odúmrti, ale sepíše závěť. V těchto případech se často stává, že majetek věnuje ve prospěch nějaké neziskové organizace, spolku, nebo nadace. Dědictví tak místo státní kasy poslouží dobré věci.

Pokud nechcete, aby váš majetek dopadl jinak, než si přejete (aby dům nezdědil vzdálený bratranec, kterého nemusíte), je ideální sepsat závěť. Je to jediná cesta, jak zaručit, že se majetek rozdělí přesně podle vašich představ.

Zdroje: Wikipedie, Flowee

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *