Ačkoliv dioxiny nejsou nijak užitečné, náš zájem by upoutat měly. Proč? Jsou totiž nesmírně toxické, škodlivé pro životní prostředí i lidské zdraví. Co je to dioxin? Dioxiny jsou polychlorované dibenzopdioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF). Tedy nebezpečné látky, které se nikde primárně nevyrábí. Je známo asi 200 dioxinů, z toho 17 je považováno za nejnebezpečnější. Vůbec nejjedovatějším je dioxin TCDD (2,3,7,8 tetrachlordibenzo-p-dioxin). Dioxiny vznikají jako nebezpečný vedlejší produkt při procesech moderní společnosti. Vznikají:
- při výrobě železa,
- při spalování uhlí,
- při spalování odpadu,
- během spalování dřeva, které je napuštěné pentachlorfenolem (jedná se o nátěr proti hnilobě, který se už tady nedováží),
- během průmyslové výroby, která pracuje s chlórem (textilní, papírenský a chemický průmysl),
- při požárech (zvlášť hoření kabelů a elektromotorů),
- během kremací,
- v přírodě vznikají dioxiny při erupci sopky nebo při lesních požárech.
Dioxiny využití a jejich vlastnosti
Jaké je využití dioxinů? Vůbec žádné. Svět by byl na tom mnohem lépe, kdyby dioxiny vůbec neexistovaly. Bohužel vznikají a kvůli své chemické stálosti jsou v životním prostředí takřka všudypřítomné.
Jejich nejdůležitější vlastností je jejich dobrá rozpustnost v tucích a ne ve vodě. Věděli jste, že dioxiny vznikají nejvíce při teplotě v rozmezí 200 – 400 °C? Teplota na 1000 °C už naopak umí dioxiny zneškodnit. Dioxiny:
- jsou karcinogenní,
- dobře se vážou na pevné částice,
- jen velmi zvolna podléhají rozkladu,
- jsou teratogenní (ohrožují plod a jeho vývoj),
- jsou reprotoxické (ohrožují rozmnožování),
- jsou málo těkavé.
Dioxin jed a jeho koloběh v přírodě
Po tom, co dioxiny v průběhu průmyslových procesů vzniknou, vstupují do ovzduší, kde se vážou na mikročástice. Ve vzduchu se mohou rozložit pomocí světla, spíše ale deštěm klesnou na zem, kde se uloží. Dioxiny, které se dostanou do vody, nějaký čas plavou na její hladině (nejsou rozpustné ve vodě). Pokud se na hladině vody nerozloží světlem, po nějaké době klesají ke dnu. Odtud však mohou být znovu vyplaveny.
K význačné kumulaci dioxinů u zvířat dochází v tukové tkáni, v játrech a v mléce. To nás dovádí k tématu dioxiny v potravinách a tedy i k ohrožení lidského zdraví dioxiny. Až 95 %, které člověk přijme, pochází z potravy. Do potravin se dioxiny dostávají prostřednictvím potravních řetězců. Mezi velmi významné patří vodní ekosystémy, kde kontaminaci podléhá rybí maso i tuk. Rybí maso a tuk jsou pak používány jako potravina pro lidi i jako krmivo pro hospodářská zvířata – tady se opět dostávají do jejich masa a mléka. Mezi nejvíce zatížené potraviny patří maso, ryby, mléko a mléčné produkty. Také u člověka se dioxiny hromadí v jeho tukové tkáni. Je odstrašující, že jejich rozpad v těle trvá nejméně 7 let (za tu dobu se přitom vyloučí jen polovina přijaté dávky.
Víte, že ryby z Baltského a Severního moře jsou dioxiny kontaminovány až 10x více než ryby z jižní polokoule a Tichomoří?
Účinky na zdraví člověka
Dioxiny chronicky poškozují zdraví člověka:
- vyvolávají poškození kůže,
- způsobují poškození jater,
- snižují imunitu,
- snižují hladinu mužských pohlavních hormonů,
- snižují množství inzulínu,
- ovlivňují vývoj mozku,
- poškozují funkce štítné žlázy,
- snižují plodnost,
- ohrožují vývoj plodu,
- způsobují nádory.
Únik dioxinů při katastrofách
Otrava vysokými dávkami dioxinů se projevuje jako tak zvané „chlorakné”. Tento typ otravy se objevil například u dětí z italského města Seveso. Dioxiny byl otráven ukrajinský prezident Viktor Juščenko. Tomu političtí protivníci tyto jedy naservírovali rovnou do polévky. Útok přežil, ale jako následek si z něho odnesl znetvořenou tvář.
Výbuch v chemičce vyrábějící postřiky na plevel
Katastrofické zamoření uniklými dioxiny zažilo severoitalské městečko Seveso. V roce 1976 vybuchl reaktor v místní chemičce. Až po dvou týdnech od havárie vedení firmy přiznalo, že během nehody uniklo velké množství jedovatých dioxinů. Ukázalo se, že z továrny, která vyráběla postřiky na plevel, unikl jeden z nejjedovatějších dioxinů – tedy zde už zmíněný TCDD. Do ovzduší unikly až dva kilogramy této látky, což je množství, které by dokázalo otrávit až 19 tisíc lidí. Dioxinovým spadem bylo zasaženo území, na kterém žilo 220 tisíc lidí.
Již několik hodin po katastrofě se u lidí a dětí, kteří byli dioxinům vystaveni, objevilo poškození kůže (chlorakné), lidé trpěli bolestmi hlavy, měli poškozená játra a ledviny. Několik desítek žen tehdy podstoupilo dobrovolnou interupci z reálné obavy možného poškození plodu. Zahynuly tisíce zvířat a další desítky kusů byly preventivně utraceny. Snaha o ututlání úniku byla velkým skandálem, který vedl k soudům a odškodnění.
Použití látky Agent Orange ve Vietnamu
Nelichotivou slávu získalo také použití prostředku s názvem Agent Orange americkými vojáky ve Vietnamu. Jednalo se o přípravek, který se aplikoval na porost v džungli a který způsoboval opadnutí listů a tím pádem lepší viditelnost nepřítele. Tento přípravek byl však plný dioxinů a způsobil četné otravy u tamních obyvatel i vojáků.
Velký skandál způsobily dioxiny také v Belgii, když bylo v roce 1999 objeveno velké množství dioxinů v krmných směsích pro dobytek a drůbež. Toto odhalení vedlo ke krachu mnoha hospodářství i k sebevraždám jejich majitelů. Něco podobného v roce 2011 zažili také v Německu, kdy úřady nakázaly uzavřít až 1000 hospodářství a utratit tisíce slepic, když zjistili výskyt dioxinů ve vejcích.
