Nesrovnalost v přehledu odpracovaných let nebo zapomenuté doložení náhradní doby může snížit důchod o stovky, někdy i tisíce korun za rok. Česká správa sociálního zabezpečení opakovaně říká, že řada lidí začne situaci řešit až ve chvíli, kdy jim přijde rozhodnutí o přiznání dávky. Jenže tehdy už je manévrovací prostor podstatně menší.
I pár chybějících let v evidenci není žádná drobnost. Starobní důchod má dvě části – základní výměru a procentní výměru. A právě procentní složka se odvíjí od toho, kolik let bylo odpracováno a z jakých příjmů se odvádělo pojistné. Každý rok pojištění znamená 1,5 % výpočtového základu. Když v systému schází třeba dva roky, může to být znát víc, než si člověk myslí.
Úřad přitom umožňuje údaje průběžně kontrolovat. Mnoho budoucích důchodců to ale nechává být, spoléhají že evidence je v pořádku. A často až zpětně zjistí, že nebyla.
Chybějící doby pojištění a náhradní doby
Problémem bývají hlavně mezery v pojištění. Typicky jde o devadesátá léta, kdy některé podniky zanikly a dokumenty se ztratily. Pokud zaměstnavatel neodeslal evidenční list nebo neodvedl pojistné, v databázi prostě vznikne prázdné místo.
Specifickou kapitolou jsou náhradní doby pojištění. Jde o období, kdy člověk nepracoval, ale zákon je přesto pro důchod uznává. Například péče o dítě do čtyř let, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu či péče o závislou osobu. Když se tyto skutečnosti při žádosti nedoloží, úřad je sám od sebe nepřipočte.
Česká správa sociálního zabezpečení nabízí možnost vyžádat si informativní osobní list důchodového pojištění. Ten shrnuje evidované doby i příjmy, ze kterých bylo odváděno pojistné. O dokument lze požádat zdarma, jednou ročně. Přesto o něj žádá jen menší část lidí v předdůchodovém věku.
Podle ekonomů je rozumné provést kontrolu aspoň pět let před plánovaným odchodem do penze. Pokud se na nesrovnalost přijde včas, lze ještě dohledat pracovní smlouvy, mzdové listy nebo svědectví bývalých kolegů. Po letech je to složitější, někdy skoro nemožné.
Jak velký rozdíl může chyba znamenat
Důchod se vypočítává z takzvaného výpočtového základu, který vychází z průměrných příjmů přepočtených na současnou hodnotu. Každý celý rok pojištění zvýší procentní výměru o 1,5 % tohoto základu. Při výpočtovém základu 20 tisíc korun představuje jeden rok asi 300 korun měsíčně. Dva roky navíc nebo naopak chybějící, dělají zhruba 600 korun měsíčně. To už je přes sedm tisíc za rok.
U lidí s vyššími příjmy může být částka ještě vyšší. A netýká se to jen starobních penzí – obdobná pravidla platí i pro invalidní či pozůstalostní důchody, což si málokdo uvědomuje.
Na co si dát pozor před podáním žádosti
Odborníci doporučují několik kroků. Nejprve si vyžádat informativní osobní list a projít rok po roce, jestli něco nechybí. Potom zkontrolovat období péče o děti nebo blízké osoby a připravit si doklady. A případné nesrovnalosti řešit hned, ne až při samotném podání žádosti.
- uschovat pracovní smlouvy a evidenční listy, i starší
- mít po ruce rodné listy dětí při započítání péče
- ověřit dobu evidence na úřadu práce
Žádost o důchod lze podat nejdříve čtyři měsíce před plánovaným odchodem do penze. Pokud se ale chyba objeví až po přiznání dávky, je možné požádat o přepočet. Řízení se tím protáhne a výplata správné částky přijde později, někdy o několik měsíců.
Důchod je pro většinu lidí hlavním příjmem ve stáří. Vyplatí se tedy věnovat pár hodin kontrole dokumentů, které o jeho výši rozhodují. Jedna přehlédnutá kolonka, může znamenat méně peněz každý měsíc až do konce života.
Zdroje: cssz.cz, mpsv.cz, finance.cz
