Rozdvojka patří k věcem, které většina lidí vůbec neřeší. Je levná, dostupná a často ji člověk používá automaticky – prostě ji zapojí a dál se o ni nestará. Jenže technici upozorňují, že právě tato drobná pomůcka bývá u drobných poruch v domácnostech až překvapivě často.
V servisních zprávách se objevují stále stejné situace: závada na zásuvce, přepálený spoj nebo vypálený kontakt – a poblíž obyčejná rozdvojka. Nejde o to, že by rozdvojky byly nebezpečné samy o sobě, spíš se používají tam, kde původně vůbec neměly být. Odborníci z Technické inspekce ČR připomínají, že rozdvojka slouží hlavně tehdy, když potřebujete provizorně zapojit něco navíc. Jenže v praxi jí lidé často nahrazují plnohodnotnou zásuvku.
Elektrikáři se shodují, že problém začíná už tím, co do rozdvojky lidé zapojují. Zatímco telefonní nabíječka nebo lampička většinou nevadí, rychlovarná konvice, topidlo nebo mikrovlnka posouvají zařízení na hranici toho, co snese. A tam už stačí málo, aby se něco přehřálo.
Co se děje uvnitř rozdvojky
Rozdvojka má jediný přívodní bod, přes který jde veškerá energie. Pokud je součet příkonu zapojených spotřebičů příliš vysoký, začne se celé místo postupně zahřívat. V lepším případě reaguje jističem. V horším se zahřívá samotná rozdvojka, která má uvnitř tenké kovové kontakty. Ty se vlivem tepla mohou deformovat, a tím zvyšují odpor – a tedy i teplotu. Nakonec může odejít kontakt nebo se poškodí i zásuvka, do které je rozdvojka připojená.
Proč je rozdvojek problém víc, než by se čekalo
Hlavní příčinou je podle techniků to, že jde o levnou a snadno dostupnou věc. Člověk ji vezme v obchodě mezi ostatní drobnosti a nepřemýšlí nad tím, jaké má limity. Na boku sice bývá uvedený maximální proud, většinou 16 ampér, ale mnoho lidí si to vykládá špatně. Nejde o 16 ampér pro každou zdířku, ale o celkový součet.
Servisní technici často upozorňují také na kombinaci rozdvojky a prodlužovacího kabelu. Pokud dojde k vypálení zásuvky, bývá tahle dvojice poblíž skoro vždy. Prodlužovací kabel zvyšuje odpor vedení – a jakmile roste odpor, roste i teplota. Když se k tomu přidá levná rozdvojka, riziko roste rychleji, než si člověk uvědomuje.
Kde bývá situace nejkritičtější
Nejvíce potíží hlásí obyvatelé starších paneláků. Rozvody z osmdesátých let a starší používají hliník, který se při zatížení zahřívá rychleji než měď. K tomu je potřeba připočíst dnešní spotřebu: domácnosti mají více spotřebičů než kdy dřív, a to často i několik výkonných najednou. Elektrotechnický zkušební ústav dlouhodobě upozorňuje, že staré rozvody na takovou zátěž jednoduše nebyly dimenzované.
Jak snížit riziko problémů
Rozdvojka sama o sobě není špatná. Záleží hlavně na tom, co do ní člověk zapojí a jak často ji používá. Pro malé spotřebiče je většinou dostačující. Silné spotřebiče – konvice, pračka nebo topení – ale patří vždy přímo do zásuvky.
Kdo potřebuje více možností zapojení, měl by raději zvolit kvalitní prodlužovací přívod. Ideálně takový, který má přepěťovou ochranu a pevné tělo. I když je dražší, je konstruovaný na vyšší zatížení a lépe odvádí teplo než malá plastová rozdvojka.
Vyplatí se také kontrolovat, jestli se rozdvojka při používání nehřeje. Pokud je teplá nebo má plast změněnou barvu, je čas ji vyhodit. Materiál stárne a může ztrácet pevnost.
A nakonec jednoduché pravidlo: pokud je v jedné zásuvce zapojeno příliš mnoho věcí jen z pohodlnosti, je lepší udělat malé přeskupení v místnosti nebo doplnit novou zásuvku. Tím se dá předejít nejen poruchám, ale i zbytečným stresům.
Zdroje: tzb-info.cz, novinky.cz, ceskenormy.cz, ezu.cz
