Rozpálený olej z pánve často skončí tam, kde by vůbec neměl – v kuchyňském dřezu. Podle instalatérů je to jeden z nejdražších zlozvyků domácností. Tuk v potrubí ztuhne, nabalí na sebe další nečistoty a během pár měsíců může vzniknout zátka, jejíž odstranění stojí i několik tisíc korun.
Řemeslníci, kteří čistí odpady dnes a denně, se shodují v jednom: největší problém dělá kuchyňský tuk. A nejde jen o olej z fritování. Potíže způsobí i sádlo, máslo nebo obyčejný výpek z masa. Když jsou horké, tváří se neškodně a odtečou. Jakmile ale v trubkách vychladnou, začnou tuhnout a přichytí se na jejich stěny.
Vodárenské společnosti dlouhodobě upozorňují, že tuk tvoří podstatnou část usazenin v kanalizaci. Pražské vodovody a kanalizace už dříve uvedly, že nánosy tuku komplikují provoz čistíren odpadních vod a prodražují jejich údržbu. A ty náklady se pak promítnou zpátky k lidem.
Co se v potrubí opravdu děje
Když olej steče do odpadu, na první pohled zmizí. Jenže potrubí je studené, rozhodně chladnější než pánev. Tuk postupně chladne a mění konzistenci. V podstatě jde o směs mastných kyselin, které při nižší teplotě tuhnou a vytváří tenkou vrstvu na vnitřku trubek.
Na ni se časem nalepí další věci – drobky, zbytky jídla, kávová sedlina nebo třeba vlasy. Vznikne hutná hmota, která zmenšuje průtok vody. Nejprve si všimnete, že voda odtéká pomaleji. Pak se může začít vracet zpět do dřezu, což už bývá varování že je zle.
Když nestačí vyčistit sifon
Vyšroubovat a vyčistit sifon zvládne skoro každý. Problém nastává ve chvíli, kdy se tuk dostane dál – do stoupačky nebo ležaté kanalizace. Tam už domácí pokusy většinou nepomohou.
Instalatér pak musí sáhnout po spirále nebo použít tlakovou techniku. Cena takového zásahu se liší podle regionu, běžně se ale pohybuje mezi dvěma a pěti tisíci korunami. V bytových domech se částka někdy rozpočítá mezi více bytů, což ale naštve skoro všechny.
Vodárny navíc řeší i takzvané tukové krysy – obrovské ztvrdlé bloky tuku smíchané s odpadem. O těch se často mluví v Británii, informovala o nich opakovaně i BBC, podobné případy se ale objevují i u nás. Odstranění takových nánosů stojí města miliony korun ročně.
Proč nepomůže ani horká voda se saponátem
Lidé si často myslí, že když pustí hodně horkou vodu a přidají jar, tuk se rozpustí a je po problému. Jenže ono to tak jednoduché není. Saponát sice tuk rozptýlí na malé částice, ty ale putují potrubím dál.
A jakmile voda vychladne, částice se znovu spojí a usadí jinde. Problém se tím jen posune o pár metrů dál, kde ho nevidíte. Chemické čističe obsahují silné zásady, třeba hydroxid sodný, které mohou usazeniny narušit. Při častém používání ale poškozují těsnění i samotné trubky, a to se pak prodraží.
Jak se tuku zbavit správně
Přitom řešení není nijak složité. Olej nechte vychladnout, přelijte ho do uzavíratelné nádoby a odneste do sběrného dvora nebo do speciálních kontejnerů na použité oleje. Ty dnes stojí u řady supermarketů. Některé obce z odevzdaného oleje vyrábějí biopaliva.
Menší zbytky tuku stačí setřít papírovou utěrkou a vyhodit do směsného odpadu. Je to otázka pár vteřin. Pomůže i obyčejné sítko v dřezu, které zachytí pevné zbytky jídla.
Pokud voda začne odtékat pomaleji, nečekejte. Rozebrat a vyčistit sifon zabere jen několik minut, a může to ušetřit spoustu starostí. Instalatéři říkají, že potrubí si pamatuje každou chybu – tuk sice zmizí z očí hned, ale v trubkách zůstává klidně roky. Stačí přitom změnit jediný zvyk a tisícové účty vás nejspíš minou.
Zdroje: pvk.cz, bbc.com, mzp.cz, vak.cz
