Na pultech obchodů i na trzích bývá med všelijaký. Někdy jde o poctivou práci včelaře, jindy spíš o směs, která má k medu jen blízko. Přitom existuje docela prostý způsob jak si doma rychle ověřit co jste koupili. Stačí voda a chvilka času.
Med bereme jako samozřejmost, prostě kvalitní věc. Jenže tak jednoduché to není. Kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce opakovaně ukazují že se objevují výrobky které složením neodpovídají tomu co je na etiketě. Typicky jde o přimíchání levnějších cukerných sirupů, což pak mění chování i chuť.
Proto dává smysl znát aspoň orientační testy. Nejsou to laboratorní metody, ale dokážou leccos napovědět, i když ne úplně všechno.
Test s vodou odhalí víc než by se zdálo
Jednoduchý trik, často zmiňovaný, je test rozpustnosti. Vezmete sklenici studené vody a přidáte lžičku medu. Kvalitní med se nerozpadne hned, spíš klesá dolů a drží tvar. Když je v něm příměs cukru, začne se rozplývat rychle a voda se zabarví.
- Nalijte do sklenice studenou vodu
- Přidejte lžičku medu, nemíchat
- Pozorujte co se děje prvních pár desítek sekund
Poctivý med je hustší, obsahuje hlavně glukózu a fruktózu, a proto drží pohromadě o něco déle. Upravené směsi se ve vodě rozpadnou skoro hned, někdy až podezřele rychle.
Co vlastně znamená pančovaný med
Pančování je v podstatě ředění medu jinými látkami, nejčastěji glukózo fruktózovým sirupem. Ten se vyrábí průmyslově, obvykle z kukuřice nebo pšenice a je levnější. Výsledek je sice sladký, ale vlastnosti pravého medu tím mizí, nebo aspoň slábnou.
Nejde jen o chuť. Skutečný med obsahuje enzymy, stopové prvky a taky pyl. Právě pyl pomáhá určit původ, laboratoře ho běžně sledují. V upravených výrobcích ho bývá málo, někdy skoro nic.
Další věc je krystalizace. Přirozený med časem tuhne a tvoří krystaly, je to normální jev i když to někoho překvapí. Pokud zůstává dlouho tekutý, může to znamenat vyšší podíl sirupů nebo že byl zahříván víc než je zdrávo.
Na co si dát pozor při nákupu
Domácí test pomůže, ale lepší je problémům předejít už při výběru. Sledujte původ a označení. Nápisy jako směs medů z EU a mimo EU často naznačují že jde o kombinaci různých zdrojů a kvalita může kolísat.
Větší jistotu dává med od konkrétního včelaře nebo s jasně uvedenou zemí původu. Cena sama o sobě nic negarantuje, ale extrémně levné nabídky bývají podezřelé, to se vyplatí mít na paměti.
Chuť a vůně napoví víc než čekáte
Kvalitní med se dá poznat i bez testu. Vůně bývá výrazná, podle květů odkud pochází. Chuť není jen sladká, někdy lehce kyselkavá nebo i trošku hořká, záleží na druhu. Upravené směsi působí spíš ploše, tak nějak jednotně sladce.
Důležitá je i konzistence. Pravý med je hustý a při nalévání tvoří souvislý pramínek, ne přerušovaný. Když je moc řídký, může obsahovat víc vody nebo jiné příměsi, což není ideální.
Test s vodou tak není jen zajímavost do řeči. Může vás varovat, i když neodhalí úplně všechno. Pokud máte pochybnosti, dává smysl sáhnout po medu od ověřeného zdroje. V kuchyni i pro zdraví to hraje roli, i když se to nezdá.
Zdroje: szpi.gov.cz, vcelarstvi.cz, efsa.europa.eu, usda.gov
