Vybrat sladký a šťavnatý meloun bývá tak trochu sázka do loterie. Přitom existuje pár detailů, podle kterých lze zralost odhadnout ještě předtím, než vezmete nůž do ruky. Stačí se podívat na místo, kde plod ležel na poli, a také na takzvaný pupek. Tyhle drobnosti často napoví víc než hlasité poklepávání v obchodě.
Podle statistik Organizace OSN pro výživu a zemědělství patří meloun mezi nejpěstovanější ovoce světa. Do Česka se dováží hlavně ze Španělska, Itálie či Maďarska. Důležité je vědět, že po utržení už meloun nedozrává. Na rozdíl od broskví nebo banánů se jeho chuť doma nezlepší. Když koupíte nezralý kus, zůstane takový.
První věc, které si všimnout, je polní skvrna. To je místo, na kterém meloun ležel na zemi a kam se nedostalo slunce.
Barva skvrny napoví o cukernatosti
Ideálně by měla být krémově až sytě žlutá. Pokud je skoro bílá nebo lehce nazelenalá, plod pravděpodobně strávil na poli méně času, než bylo potřeba. A právě v závěru zrání se v dužině hromadí cukr, který dává melounu jeho typickou sladkost.
Texas A&M University ve svých materiálech pro pěstitele zmiňuje, že výraznější žluté zbarvení spodní části souvisí s plnou zralostí. Laicky řečeno – čím tmavší žlutá, tím větší naděje, že bude uvnitř opravdu sladký. Samozřejmě, stoprocentní jistotu to nedá nikdy.
Druhým ukazatelem je pupek, malá kruhová stopa na opačné straně než byl stonek. U vodních melounů bývá spíš menší a lehce zatažený dovnitř.
Když je naopak pupek nápadně velký a vystouplý, může to znamenat, že plod dozrával nerovnoměrně. Není to pravidlo na sto procent, ale pěstitelé si toho všímají.
Velikost pupku a tvar plodu
Důležitý je i celkový tvar. Zralý meloun většinou působí souměrně, bez podivných boulí nebo propadlin. Pokud je na jedné straně výrazně zdeformovaný, může to souviset s kolísáním zálivky během růstu. Rostlina při nedostatku vody zpomalí, po dalším zalití zase „dohání“ objem. A na slupce je to někdy znát, někdy víc než by člověk čekal.
Hodně napoví i hmotnost. Vezměte dva podobně velké kusy a zkuste je potěžkat. Ten těžší mívá víc vody – a voda tvoří přes 90 % jeho objemu. Často tedy bývá šťavnatější, i když na pohled vypadají oba stejně.
Známý trik je poklepání. Dutější, hlubší zvuk se spojuje se zralostí, kdežto ostrý až kovový tón může značit nezralý plod. Jenže ruku na srdce, v hlučném supermarketu se to poznává těžko a bez zkušeností je to spíš odhad než jistota.
Stonek a kontrast pruhů jako poslední kontrola
Mrkněte i na místo po stopce. Když zbytek působí suše a lehce seschlý, meloun pravděpodobně dozrál přirozeně na poli. Naopak svěže zelená stopka může naznačovat, že byl sklizen dřív. U některých odrůd se stopka odřezává, pak je dobré sledovat aspoň to, jestli je okraj suchý a pevný.
U pruhovaných typů hraje roli i kontrast barev. Výrazné rozdíly mezi tmavými a světlejšími pruhy bývají častější u zralejších kusů. A také slupka – spíš matná než lesklá. Lesk někdy značí mladší plod, i když ne vždy, záleží na odrůdě.
Nejrozumnější je nespoléhat jen na jeden znak. Barva polní skvrny, velikost pupku, váha v ruce, vzhled slupky… když většina těchto detailů naznačuje zralost, šance na sladký výsledek je mnohem vyšší. Není to věda, spíš kombinace drobností.
Pokud kupujete meloun na větší oslavu nebo grilování, klidně se zeptejte prodejce na původ a konkrétní odrůdu. I mezi melouny jsou rozdíly v chuti a některé bývají sladší přirozeně. Na první pohled to ale člověk většinou nepozná.
Zdroje: fao.org, agrilifeextension.tamu.edu, usda.gov, gardeningknowhow.com
