Hmyz v jídle už dávno není něco okrajového, jak si možná někdo myslí. Evropská unie povolila několik druhů jako tzv nové potraviny a výrobci je postupně dávají i do běžných produktů. Důležité ale je, že to nesmí být schované. Všechno najdete na etiketě.
Někdo se může ptát, jestli se hmyz může do jídla dostat bez toho, aby o tom věděl. Ne, to opravdu ne. Pravidla v EU jsou v tomhle docela přísná a každá taková složka musí být jasně napsaná ve složení. Když víte co hledat, tak to nepřehlédnete, i když je to někdy nenápadné.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin posuzuje jednotlivé druhy, než se povolí. Díky tomu se dnes některé druhy běžně používají třeba v pečivu, těstovinách nebo různých proteinových výrobcích, i když si to člověk často ani neuvědomí.
Které druhy hmyzu se v potravinách skutečně používají
Nejde o to, že by se používal jakýkoliv hmyz. Povolené jsou jen konkrétní druhy, které prošly kontrolou. Patří sem třeba moučný červ, tedy larva brouka Tenebrio molitor, pak malý moučný červ Alphitobius diaperinus, cvrček domácí Acheta domesticus nebo saranče stěhovavá Locusta migratoria.
Většinou je ale neuvidíte vcelku. Výrobci je rozemelou na prášek nebo zpracují do pasty, takže to na první pohled fakt nepoznáte. O to víc dává smysl koukat na složení, i když to spousta lidí přeskakuje.
Jak číst etiketu a co přesně hledat
Na obalu najdete seznam složek, to je to hlavní místo kde to hledat. Hmyz tam musí být uvedený, někdy česky, jindy i latinsky. Právě ty latinské názvy můžou být trochu matoucí, ale výrobci je používají kvůli přesnosti.
- Tenebrio molitor je moučný červ
- Acheta domesticus znamená cvrček domácí
- Locusta migratoria označuje saranče
- Alphitobius diaperinus je malý moučný červ
Když na tyhle názvy narazíte, znamená to že výrobek nějakou složku z hmyzu obsahuje. Není to nic tajného nebo schovaného. Naopak, zákon zakazuje aby to výrobci maskovali nebo zamlčeli, i když by možná někteří chtěli.
Někdy se můžete setkat i s označením nová potravina. To znamená, že daná surovina nebyla v Evropě běžná před rokem 1997 a musela projít speciálním schválením, což není úplně krátký proces.
Proč se hmyz do potravin přidává
Důvod je celkem prostý, jde hlavně o výživu a taky ekologii. Hmyz má hodně bílkovin, obsahuje i vlákninu a některé minerály. Zároveň jeho chov zatěžuje prostředí méně než klasická živočišná výroba, i když kolem toho jsou pořád diskuze.
Třeba prášek z larev moučného červa se přidává do sušenek nebo tyčinek, někdy i do těstovin. Zvýší obsah bílkovin a chuť se přitom moc nemění, což je asi důvod proč to výrobci zkouší.
Na co si dát pozor kvůli alergiím
Kromě složení je dobré si všímat i upozornění pro alergiky. Hmyz může způsobit reakci u lidí, kteří jsou alergičtí na korýše nebo roztoče. Ty bílkoviny jsou si totiž dost podobné a tělo to nerozliší, což může být problém.
Proto musí být na obalu jasné varování. Pokud někdo alergii má, neměl by tohle přehlížet, i když se to zdá jako drobnost. Ve skutečnosti jde o docela důležitou informaci.
U doplňků stravy platí ještě další pravidla. Některé výrobky s hmyzem nejsou vhodné pro děti nebo mladistvé, a i to musí být uvedeno, i když to někdy zapadne mezi další text.
Praktická rada na závěr
Kontrola přitom zabere jen pár vteřin. Stačí se podívat na složení a zaměřit se hlavně na ty latinské názvy. Když tam nejsou, výrobek hmyz neobsahuje. Když ano, víte na čem jste a můžete se rozhodnout podle sebe.
Debata kolem hmyzu v potravinách bývá občas dost vyhrocená. Fakta jsou ale celkem jednoduchá. Použití je regulované, označení povinné a kontroly probíhají. Zbytek už je spíš o tom, co kdo chce nebo nechce jíst, a to si musí rozhodnout každý sám.
Zdroje: efsa.europa.eu, food.ec.europa.eu, weber-marking.com, iefimerida.gr
