Váš mazlíček stárne jinak, než si myslíte. Mýtus sedmi let už dávno neplatí. Veterináři používají složitější přepočty ovlivněné plemenem a velikostí. Zjistěte, jak se skutečně počítá psí a kočičí věk, kdy se z vašeho miláčka stane senior, a v jakém věku dosáhne pomyslné „stovky“ lidských let. Klíč k dlouhému životu leží v porozumění jeho skutečnému stáří.
Většina majitelů zvířat stále věří starému mýtu o násobení věku sedmi, ale ten je dávno překonaný. Pes i kočka dosáhnou dospělosti, což je ekvivalent dvaceti lidských let, již během prvních dvou let života. Kdyby platilo násobení sedmi, byli by dvouletí mazlíčci teprve teenagery.
Proč je přesné počítání důležité?
Vědět, jestli máte dospěláka nebo seniora, určuje vše. Např. jaké krmivo mu dávat, jak často k veterináři a jakou prevenci zvolit. U seniorů potřebujeme častější vyšetření krve a moči, ideálně po šesti měsících. Pokud chceme předcházet nemocem typickým pro stáří, jako je artróza nebo selhání ledvin, musíme znát skutečný biologický věk mazlíčka. Jednoduchý vzorec prostě nestačí.
Rozdíly podle plemene a hmotnosti
Psí stárnutí neprobíhá rovnoměrně. Psi stárnou zdaleka nejrychleji na začátku, a poté se rychlost zpomaluje. Co je nejdůležitější, rychlost stárnutí ovlivňuje jejich velikost. U psů neexistuje univerzální vzorec pro všechna plemena.
V jednom roce má dospělý pes zhruba patnáct lidských let. Ve dvou letech pak dosahuje plné fyzické dospělosti, což odpovídá cca dvaceti čtyřem lidským letům. Po druhém roce hraje klíčovou roli hmotnost a plemeno. Paradoxně, čím je pes větší, tím rychleji stárne a tím kratší život má:
- Malá plemena (do deseti kilogramů), jako Jorkšír nebo Čivava, stárnou nejpomaleji. Za rok přidávají zhruba čtyři lidské roky.
- Střední plemena (deset až dvacet pět kilogramů), jako Bígl nebo Border kolie, přidávají pět lidských roků za rok.
- Velká a obří plemena (nad dvacet pět kilogramů), jako Německá doga nebo Bernardýn, stárnou nejrychleji, přidávají šest až sedm lidských roků za rok.
Proto je desetiletý Jorkšír z medicínského hlediska vitální padesátník, zatímco desetiletý Bernardýn je již za hranicí sedmdesáti pěti lidských let.
Kočičí tempo stárnutí
U koček je to jednodušší, protože velikost nehraje takovou roli. I zde platí, že v jednom roce má kočka přibližně patnáct lidských let. Ve dvou letech má dvacet čtyři lidských let. Od třetího roku života pak kočka přidává stabilně čtyři lidské roky za každý skutečný rok.
Vliv prostředí hraje důležitou roli
Rychlost stárnutí koček ale silně ovlivňuje životní styl. Venkovní kočky mají kratší průměrnou délku života kvůli úrazům, infekcím a stresu. Zatímco čistě domácí kočky se dožívají patnácti až dvaceti let, u venkovních je délka života často poloviční. U koček s přístupem ven je proto prevence infekčních chorob klíčová.
Kdy nastává seniorský věk
Kdy tedy svého parťáka začít považovat za seniora? Hranice pro zahájení seniorské péče odpovídá zhruba sedmdesáti pěti lidským letům:
- Kočka: Kolem jedenácti let.
- Pes malého plemene: Kolem deseti až jedenácti let.
- Pes středního plemene: Kolem osmi až devíti let.
- Pes velkého plemene: Již ve věku šesti až sedmi let. U obřích plemen je seniorská péče nutná velmi brzy.
Milník sto lidských let
Dosažení tohoto extrémního věku je i u zvířat vzácné. Kočka má největší šanci dosáhnout pomyslné „stovky“, což je kočičí věk dvacet jedna až dvacet pět let. Pes malého plemene se skvělou péčí se může dožít osmnácti až dvaceti let a tomuto milníku se přiblížit. U velkých plemen je „stovka“ statisticky téměř nemožná, jejich život končí dříve, než se dostanou do vysokého seniorského věku.
Po překročení seniorské hranice by měl mazlíček docházet na veterinární prohlídky častěji než jednou ročně. Zároveň je vhodné pravidelně provádět preventivní vyšetření krve a moči, které mohou včas odhalit potíže s ledvinami či játry, a přejít na speciální seniorskou dietu.
Dlouhý a šťastný život
Přesné pochopení tempa stárnutí mazlíčka je tou nejlepší investicí do jeho zdraví. Pokud víte, že osmiletý pes velkého plemene má už přes šedesát pět lidských let, nebudete váhat s prevencí kloubních problémů.
V seniorském věku by měla být návštěva ordinace veterináře častější. Pravidelné preventivní vyšetření krve, moči a zubů zachytí problémy v raném stadiu, kdy se dají ještě dobře léčit. Láska se sice věkem nespočítá, ale pomůže zajistit, že i v pokročilém věku bude život vašeho čtyřnohého přítele šťastný a bez zbytečné bolesti. Myslete na to, že klíčem k dlouhověkosti je péče přizpůsobená skutečnému biologickému věku.
Zdroje: Veterina Iris, TN.cz
