Podzimní období může přinést nečekané nebezpečí v podobě klíšťat. Hlavně houbaři na ně často nejsou dostatečně připraveni, a dokonce se ani nekontrolují, když se vrátí z lesa. Mezi Čechy přetrvává mylná představa, že klíšťata jsou aktivní jen do podzimu, takže mnoho lidí podceňuje riziko nakažení klíšťovou encefalitidou či boreliózou.
Podzim bývá vnímán jako období útlumu, kdy příroda zpomaluje a rizika ustupují. Právě tato domněnka však může být nebezpečná. S příchodem chladnějších dnů se mnoho lidí přestává kontrolovat po návratu z lesa, přechází na lehkovážnější režim a podceňuje hrozby, které v přírodě přetrvávají. Teplé září, říjen i listopad ale vytvářejí ideální podmínky pro aktivitu parazitů, kteří se drží nízko v trávě, v listí nebo na okraji stezek. Navíc se stále častěji objevují i v lokalitách, kde dříve nebyli běžní.
Městské parky, zahrady nebo horské oblasti už nejsou výjimkou. Riziko přenosu infekce tak neklesá, naopak se posouvá do prostředí, kde ho lidé nečekají. Podcenění situace může vést k vážným zdravotním komplikacím, které se projeví až s odstupem času. Proto je důležité zachovat obezřetnost po celou dobu, kdy jsou klíšťata aktivní, bez ohledu na roční období.
Kdy jsou klíšťata aktivní a proč je podzim nebezpečný
Klíšťata jsou v Česku aktivní přibližně od března do listopadu. Nejvýraznější aktivitu vykazují na jaře a znovu na podzim. Mírnější zimy a teplejší počasí prodlužují období, kdy hrozí přisátí. Podzim je nebezpečný hlavně proto, že lidé klíšťata často nepřipouštějí jako riziko. Nekontrolují se, a tím se zvyšuje počet nemocných. Vyšší aktivita lidí v přírodě, například při houbaření, navíc zvyšuje pravděpodobnost kontaktu s klíšťaty.
Druh klíštěte a správné odstranění
V Česku se šíří především klíště obecné (Ixodes ricinus). Tento druh je hlavním přenašečem lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy. Jeho výskyt se rozšiřuje a aktivita trvá déle než dříve. Správné odstranění klíštěte by mělo proběhnout ve třech krocích:
- Dezinfekce okolí místa přisátí
- Opatrné odstranění vhodným nástrojem (pinzeta, speciální karta)
- Opětovná dezinfekce místa vpichu
Pokud není k dispozici dezinfekce ani nástroje, je lepší klíště odstranit co nejrychleji, i za cenu možného přetržení. Nechat ho přisáté je větší riziko. Klíště je nutné považovat za potenciálně infekční materiál. Nesmí se drtit. Nejlepší je zabalení do papíru a spálení.
Po přisátí vzniká většinou malé zarudnutí do pěti centimetrů, které může přetrvávat dva až tři dny.
Varovné příznaky a kdy jít k lékaři
Mezi varovné příznaky patří zvětšující se červená skvrna s bledým středem, dále horečka, únava, bolesti svalů a kloubů, ztuhlost šíje, bolesti hlavy, třes, zmatenost nebo obrna končetin. Tyto projevy mohou signalizovat lymskou boreliózu nebo klíšťovou encefalitidu.
U boreliózy se často objevuje tzv. migrující erytém, který se šíří do stran a může se objevit i na jiném místě než původní vpich. Encefalitida se naopak může rozvíjet ve dvou fázích. Nejprve připomíná chřipku, později se přidávají neurologické potíže, jako je porucha rovnováhy, ztráta paměti nebo problémy s řečí. V některých případech může dojít k trvalému poškození nervového systému. Včasná diagnóza a léčba jsou klíčové pro prevenci vážných komplikací. Pokud se příznaky objeví, není na místě čekat. Kontakt s lékařem by měl být okamžitý.
Prevence a ochrana
Nejlepší ochranou je vhodné oblečení, použití repelentu a vyhýbání se husté vegetaci. Důkladná kontrola těla po každé návštěvě přírody je nezbytná po celou dobu aktivní sezóny. Očkování proti klíšťové encefalitidě se doporučuje hlavně osobám v rizikových oblastech. Péče o domácí mazlíčky pomáhá zabránit přenosu klíšťat do domácnosti.
Zdroje: SZÚ, Klíště prevence, ČT24
