Finanční rezerva už dávno nepatří mezi nějaký nadstandard, spíš nutnost. Přesto ji spousta lidí v Česku nemá ani v té základní výši. Kolik peněz by vlastně mělo být bokem, aby výpadek příjmu člověka nepoložil?
Domácnosti dnes řeší vyšší výdaje i nejistotu práce. Podle České národní banky sice lidé víc spoří než dřív, jenže zároveň přibývá těch, kteří by bez příjmu nevydrželi ani pár měsíců. A to je docela problém. Spoření totiž často nemá žádný systém, spíš co zbyde tak se odloží, někdy ani to ne.
Ekonomové o tom mluví dlouhodobě. Finanční polštář není o pohodlí ale o klidu, nebo spíš jistotě. Pomáhá ve chvílích, kdy přijde něco nečekaného, třeba ztráta práce, nemoc nebo rozbitý auto.
Kolik peněz dává smysl mít stranou
V tomhle se odborníci celkem shodují. Rezerva by měla pokrýt zhruba tři až šest měsíců běžných výdajů domácnosti. Ne příjmů, ale opravdu toho co člověk utratí za bydlení, jídlo, dopravu a další věci co nejdou vynechat.
U průměrné rodiny v Česku se tak bavíme klidně o 150 až 300 tisících korunách. Někdy i víc, hlavně pokud má někdo vyšší náklady nebo nepravidelný příjem, tam to dává ještě větší smysl.
Proč většina lidí na tuto částku nedosáhne
Realita ale vypadá jinak. Podle různých průzkumů nemá dostatečnou rezervu víc než polovina Čechů. Důvodů je víc a nejsou nijak překvapivé. Energie, bydlení i další věci zdražují, zatímco mzdy to úplně nestíhají dohánět.
Problém je i v tom jak lidé spoří. Často se odkládá jen to, co zůstane na konci měsíce. Jenže tam většinou nezůstane nic, nebo skoro nic. Finanční poradci to vidí opačně. Nejdřív odložit, pak utrácet. Zní to jednoduše, ale ne vždy se to dodrží.
Své dělá i hlava. Když člověk vidí vysokou cílovou částku, působí to skoro nedosažitelně a motivace jde dolů. Přitom to není o jednorázovém výkonu. Spíš o postupném skládání menších částek, které se časem nasčítají.
Kde rezervu držet a proč na tom záleží
Důležité je i to kam peníze uložit. Rezerva musí být po ruce a relativně bezpečná. V praxi tedy běžný účet nebo spořicí účet, nic složitého.
Investice třeba do akcií se na tohle moc nehodí, jejich hodnota kolísá a v nevhodnou chvíli by člověk mohl prodělat. Inflace sice úspory pomalu ukusuje, ale tady jde hlavně o dostupnost. Likvidita, jak se tomu říká, znamená že peníze lze použít hned a bez ztrát.
Jak začít, když na účtu nic není
Začátky bývají těžké, to není nic nového. Dává smysl nastavit si menší cíl, třeba 20 tisíc korun. Není to málo ale ani nereálné. Jakmile se ho podaří dosáhnout, může se pokračovat dál.
Pomáhá automatizace. Trvalý příkaz hned po výplatě funguje překvapivě dobře, člověk si na to zvykne a už to neřeší. Často se doporučuje odkládat kolem deseti procent příjmu, ale když to nejde, tak i méně je v pohodě. Hlavní je pravidelnost, ne dokonalost.
Postupně se částka zvyšuje aniž by to nějak zásadně zasáhlo běžný život. Finanční rezerva není něco co by bylo vidět na první pohled. Spíš tichá jistota v pozadí. Ve chvíli kdy se něco pokazí, je rozdíl dost znatelný. Kdo ji má řeší problém, kdo ne, řeší i to co přijde po něm.
Zdroje: cnb.cz, kurzy.cz, mesec.cz, idnes.cz
