Látkové kapesníky znovu nacházejí své místo v kapsách i kabelkách. Místo jednorázových papírových sahá čím dál víc lidí po textilu, hlavně kvůli odpadu. Jenže spolu s tím vyvstává otázka – je to opravdu hygienické?
Rýma, kašel, nachlazení. Zima bez nich skoro ani nejde. Kapesník tak použijeme klidně desetkrát za den. Papírový zmuchláme a vyhodíme, kdežto látkový většinou složíme a vrátíme zpátky do kapsy. A právě tam může být problém, i když si to neuvědomujeme.
Vlhký kus látky se zbytky hlenu totiž není jen estetická záležitost. Podle hygieniků se v něm poměrně rychle drží a množí mikroorganismy – nejen bakterie, ale i viry způsobující běžná respirační onemocnění. Teplo v kapse kabátu jim navíc moc nevadí, spíš naopak.
Kolikrát za den je ještě rozumné kapesník použít
Obecné doporučení je brát látkový kapesník jako věc na jeden den. To znamená, že během dne ho klidně použijete opakovaně, ale večer by měl skončit v koši na prádlo. Ne zpátky do zásuvky.
Jestli vás trápí silná rýma nebo jste infekční, je lepší výměnu ještě zrychlit. Klidně i několikrát denně. Textilie totiž dokážou přenášet infekci podobně jako ručníky – z kapesníku na ruce, z rukou na kliku, mobil, klávesnici… a kolotoč se roztáčí.
Pomáhá i způsob skládání. Když po vysmrkání přehnete látku tak, aby znečištěná část zůstala uvnitř, snížíte kontakt s prsty. Ale upřímně, vlhký kapesník v kapse saka není zrovna ideální řešení.
Jak kapesníky správně prát, aby dávaly smysl
Rozhodující je praní. Pokud má mít používání látkových kapesníků hygienický efekt, bez vyšší teploty se to neobejde. Odborníci mluví o minimálně 60 °C. Právě tahle hranice pomáhá likvidovat většinu běžných bakterií a virů v domácím prostředí.
Praní na nižší stupně je sice šetrnější k vláknům, ale dezinfekční účinek nemusí být dostatečný. Když kapesníky perete s ostatním prádlem, zvolte delší program a běžný prací prostředek. Někdo přidává i dezinfekční přísadu, ale není to nutnost.
Sušení na slunci nebo v sušičce při vyšší teplotě účinek ještě podpoří. Slunce má samo o sobě lehce dezinfekční efekt, i když to není žádný zázrak.
Je tu ale i druhá strana věci. Časté praní na 60 a víc stupňů bavlně nesvědčí. Vlákna se postupně oslabují, látka se ztenčuje a ztrácí savost. Někdy si toho všimnete až ve chvíli, kdy kapesník prostě „nedrží“ tvar jako dřív.
Kdy už kapesník raději vyřadit
Látkový kapesník nevydrží věčně. Jakmile se objeví tenká místa, malé dírky nebo skvrny, které nejdou vyprat ani po opakovaném cyklu, jeho funkce jde dolů. Poškozená vlákna mohou zadržovat nečistoty a praní pak není tak účinné, jak by se zdálo.
Jednoduché pravidlo? Pokud po vyprání nepůsobí čistě, i když technicky čistý je, je čas se s ním rozloučit. U často používaných kusů to může být otázka několika měsíců. Záleží na kvalitě látky i na tom, jak často perete.
Ekologie versus hygiena. Dá se to skloubit?
Výhrady k papírovým kapesníkům jsou pochopitelné. Produkují odpad a jejich výroba spotřebovává dřevo i vodu. Na druhou stranu – jednorázové použití výrazně omezuje šíření infekce, což je fakt.
Kompromis existuje, i když není úplně univerzální. V období, kdy jste zdraví a kapesník použijete jen občas, dává textilní varianta smysl. Pokud ale onemocníte chřipkou nebo jinou virovou infekcí, praktičtější bývají papírové kapesníky. Použít a vyhodit. Bez dalšího skladování.
Hygienici zároveň připomínají základ, na který se zapomíná. Mytí rukou. Pravidelné a důkladné, ideálně mýdlem a teplou vodou. Ani ten nejlepší kapesník totiž nenahradí obyčejnou hygienu rukou, která patří k nejúčinnějším opatřením proti šíření respiračních nemocí.
Sečteno podtrženo – látkový kapesník můžete během dne použít víckrát, ale večer by měl automaticky putovat do prádla. A při nemoci je lepší být přísnější, i když to znamená víc odpadu. Zdraví má přece jen přednost.
Zdroje: szu.cz, who.int, cdc.gov, mzcr.cz
