Byl rohlík opravdu za pár haléřů a houska za korunu skoro sváteční zboží? Rok 1985 si řada lidí spojuje s levnými potravinami a „jistotami“. Jenže samotná čísla bez širšího pohledu můžou klamat.
Zkuste si vybavit konkrétní cenovky a srovnat je s tím, kolik se tehdy vydělávalo. Podle údajů Českého statistického úřadu činila průměrná měsíční mzda v Československu kolem 2 900 Kčs. Ceny většiny základních věcí neurčoval trh, ale stát a zůstávaly roky stejné. Právě tahle neměnnost dnes budí nostalgii, i když realita byla složitější.
Ekonomové připomínají, že nízké ceny často znamenaly i menší výběr a kolísavou kvalitu. Stabilita tedy ano, ale za určitou cenu.
Kolik stál chleba, mléko nebo máslo
U základních potravin si lidé částky pamatují docela přesně. Kilogramový konzumní chléb vyšel zhruba na 4 koruny československé. Litr polotučného mléka stál 2 koruny. Rohlík? 30 haléřů. A čtvrtkilová kostka másla se prodávala za 10 korun.
Cukr krystal se pohyboval okolo 8 korun za kilo. Na první pohled směšně nízké částky, skoro to svádí k povzdechu, že „dřív bylo líp“. Jenže bez srovnání s příjmy to moc neřekne.
Když vezmeme průměrnou mzdu 2 900 korun, vychází máslo asi na 0,34 % měsíčního platu. Dnes, při mzdě přes 40 tisíc korun, představuje máslo za 50 korun zhruba 0,12 % výdělku. Některé potraviny tedy ve vztahu k platu vycházely tehdy dráž než dnes – i když nominálně stály pár korun.
Ceny byly nízké, výběr omezený
V centrálně plánované ekonomice se ceny stanovovaly administrativně. Stát dotoval potraviny, energie i nájmy. Jenže tím zároveň dusil konkurenci a inovace, jak upozorňují i historici z Národohospodářské fakulty VŠE. Sortiment byl užší a výpadky zboží nebyly ničím výjimečným.
Maso nebo tropické ovoce patřily k typickým příkladům. Banány se prodávaly asi za 12 korun za kilogram, jenomže k dostání byly párkrát do roka. A kdo je chtěl, vystál si frontu. Nízká cenovka tedy automaticky neznamenala, že si člověk zboží skutečně odnesl domů.
U spotřebního zboží byl rozdíl ještě výraznější. Barevný televizor Tesla stál přibližně 15 až 20 tisíc korun, což odpovídalo několika měsíčním platům. Automobil Škoda 120 vyšel na víc než 50 tisíc korun a čekalo se na něj roky. Tady už srovnání s dneškem vyznívá úplně jinak.
Otestujte se: pamatujete si správné částky?
Zkuste si bez nápovědy odpovědět na pár otázek. Kolik stála krabička cigaret Sparta? A kolik jste zaplatili za jízdenku na tramvaj nebo oběd v závodní jídelně?
Právě tyhle drobné výdaje často rozhodly o tom, kolik peněz z výplaty zůstane. Jízdenka MHD obvykle stála 1 korunu, cigarety kolem 8 korun a oběd v jídelně vyšel asi na 6 až 10 korun podle toho, kde člověk pracoval. Není to moc, ale když se to sečetlo, částka už byla znát.
Pokud si ceny vybavíte přesně, máte dobrou paměť. Jestli váháte, není se čemu divit. Inflace po roce 1989 a měnová reforma v roce 1993 historické ceny rychle odsunuly stranou. Nízké cenovky samy o sobě totiž nic negarantují – důležité bylo, co si za výplatu šlo opravdu koupit a jestli to v obchodě vůbec měli. A nad tím se můžete při našem kvízu zamyslet znovu, třeba i s trochou nadhledu.
Zdroje: czso.cz, vse.cz, narodni-archiv.cz, rozhlas.cz
