KVÍZ: Rozumíte moravským nářečím? Ukažte, zda víte, co znamenají tato slova, která jinde neuslyšíte

Moravská nářečí jen tak nezmizela, spíš se znovu objevují v běžné mluvě i médiích. A baví i ty, co na Moravě nikdy nežili. Víte třeba, co je šohaj, ogara nebo rožnout? Zkuste krátký kvíz a uvidíte, jak na tom jste.

Rozdíly mezi regiony nejsou jen o přízvuku, jak si někdo myslí. Morava si drží pestrou slovní zásobu, která se v Čechách skoro nepoužívá. Jazykovědci připomínají, že nářečí nejsou jen nějaký folklor do skanzenu. Nesou v sobě historii i každodenní život lidí z daných míst.

Podle výzkumů Ústavu pro jazyk český AV ČR se moravská nářečí dělí do víc skupin, třeba hanácká, slovácká nebo lašská. Každá má svoje zvláštnosti, někde ve výslovnosti, jinde ve slovní zásobě, někdy v obojím.

Jak dobře rozumíte moravštině

Zkuste si malý test. Dokážete přiřadit správný význam k těmto slovům?

• šohaj znamená mladý muž nebo chlapec
• ogara označuje dítě nebo kluka
• rožnout znamená rozsvítit
• šufánek je naběračka
• kvelb označuje obchod

Jestli jste váhali u víc než dvou výrazů, nejste vyjímka. Právě slovní zásoba dělá lidem mimo region největší problém, často si jen tipují.

Proč nářečí přežívají i v době internetu

Ještě před pár lety se čekalo, že nářečí pomalu zmizí. Jenže to se úplně nestalo. Sociální sítě a regionální média jim vlastně docela pomohly, i když to zní zvláštně.

Lidi začali používat místní slova jako něco, co je odlišuje. Takový malý znak toho odkud jsou. Moravské výrazy fungují jako připomínka domova, nebo prostě identity.

Třeba slovo dědina se dnes objevuje běžně i online, a nikomu to nepřijde divné. Velkou roli má i rodina. Děti přebírají nářečí od prarodičů, i když ne úplně všechno.

Zároveň dochází k určitému zjednodušování. Některé složitější tvary postupně mizí, nahrazují je spisovnější verze nebo kompromis mezi oběma.

Co dělá moravská nářečí jedinečnými

Nejde jen o slovíčka. Moravská nářečí se liší i tím, jak zní. Na Hané uslyšíte delší samohlásky, zatímco třeba na Valašsku jsou souhlásky tvrdší, někdy až dost výrazně.

Zajímavé jsou i tvary slov. Místo „já jsem byl“ se někde řekne „já sem byl“. Na první pohled drobnost, ale pro místní to má velký význam, poznají se podle toho skoro hned.

Má smysl se nářečí učit

Možná vás napadne, jestli má vůbec cenu se nářečí učit. Odpověď není úplně jasná. Pro běžnou komunikaci stačí spisovná čeština, to je fakt.

Na druhou stranu, znalost nářečí vám otevře dveře k lepšímu pochopení regionu i lidí. A taky jde o kulturní dědictví, které by byla škoda ztratit.

Některé školy nebo spolky se snaží místní mluvu podporovat, i když to není vždy jednoduché. Zkuste se někdy zaposlouchat kolem sebe. Možná zaslechnete slovo, kterému nerozumíte, a právě v tom je kus Moravy.

Zdroje: ujc.cas.cz, cesky-jazyk.cz, irozhlas.cz, nase-rec.ujc.cas.cz