Pamatujete si ještě, jak babička posílala pro mouku do špajzky nebo jak volala na dědu, ať přinese něco z kumbálu? Některá slova z mluvy našich prarodičů pomalu mizí z běžného užívání. Otestujte se v kvízu, jestli byste obstáli v konverzaci s babičkou a poznáte výrazy, které dnes nahradily moderní názvy.
Jazyk je živý organismus, který se neustále mění. Je fascinující sledovat, jak si každá generace utváří svou vlastní verzi češtiny. Stačí si porovnat, jak mluvila vaše babička, rodiče a jak dnes mluví mládež. Přitom platí, že základní gramatika zůstává, ale slovní zásoba, slang a výrazy se neustále proměňují podle potřeb, lokality a historického kontextu.
Vlivy lokality
Generace našich prarodičů vyrůstala v době, kdy byla regionální identita mnohem silnější. Jejich slang a způsob mluvy byly často pevně spjaty s danou obcí nebo krajem. Zatímco na venkově se používaly tradiční výrazy spojené s hospodářstvím a životem na statku, ve městech se vžily jiné pojmy.
Velký vliv na tehdejší češtinu měla také historická blízkost k sousedům. Řada slov, která naši prarodiče používali jako naprostou samozřejmost, má původ v němčině nebo jiných jazycích. Tyto výrazy však v české mluvě natolik zdomácněly, že se staly neodmyslitelnou součástí naší kulturní slovní zásoby a dnes znějí jako „tradiční česká“ slova.
Slang mizící reality
Generace našich rodičů, která dospívala během období komunismu, si také vytvořila svůj vlastní specifický způsob mluvy. Mnohá slova a zkratky, které pro ně byly denním chlebem, jsou dnes pro mladé lidi nesrozumitelná. Nejde jen o politické výrazy, ale také o pojmy spojené s realitou tehdejšího života, které dnešní společnost nezná.
A to se opakuje i dnes. Dnešní mládež se naopak dorozumívá pomocí výrazů a zkratek ze světa internetu a technologií, kterým zase nerozumí generace jejich rodičů. Tyto historické vrstvy dokazují, že jazyk je věrný kronikář, který přesně zaznamenává dobu, v níž žijeme.
Otestujte si znalost tradičních českých výrazů
Teď přišel čas zjistit, jak jste na tom. Připravili jsme pro vás kvíz plný tradičních slov a výrazů, které naše babičky a dědové používali každý den jako samozřejmost. Některé z nich možná ještě znáte z dětství, jiné už téměř vymizely z běžné mluvy. Dokážete uhádnout jejich význam? Pusťte se do toho a zjistěte, jestli byste se domluvili s generací vašich prarodičů!
1. Co znamená slovo futro?
- a) Krmivo pro hospodářská zvířata
- b) Staré, obnošené boty s dřevěnou podrážkou
- c) Rám dveří a oken, zárubeň
2. Co znamená slovo špajzka?
- a) Spíž, malá komora určená k uchovávání potravin
- b) Zvláštní žena, která žije sama
- c) Stará, rozbitá židle s jednou zlomenou nohou
3. Co ve staré mluvě vyjadřuje slovo kalup?
- a) Druh ručně pleteného slaměného klobouku
- b) Spěch, velký shon nebo náhlý chvat
- c) Starý, mohutný dřevěný sud na zelí
4. Jaký je význam slova vejminek v kontextu venkovského hospodářství?
- a) Místo ve stodole pro skladování slámy a sena.
- b) Bydlení rodičů po předání hospodářství
- c) Tajný vchod nebo skrytá vrátka do zahrady pro milence
5. Výraz kamrlík označuje:
- a) Speciální druh kávové konvice pro ranní přípravu nápoje
- b) Malou místnost, kumbál
- c) Dřevěný plot nebo nízkou zídku kolem malé zahrádky
6. Kdo byl ve vesnici nebo městě hokynář?
- a) Ten, kdo špatně obhospodařuje své pole
- b) Potulný zpěvák lidových písní na poutích
- c) Drobný obchodník, který prodával smíšené zboží
7. Co se rozumí pod pojmem haraburdí?
- a) Staré, nepotřebné věci, krámy nebo veteš
- b) Zvláštní druh sušeného ovoce
- c) Hlučný soused, který ruší klid v domě
8. Co znamená slovo šufánek?
- a) Starý dřevěný hřeben na česání lnu
- b) Naběračka, lžíce nebo sběračka na tekutiny či sypké suroviny
- c) Malý dřevěný kyblík na studenou vodu
9. Co je to rendlík?
- a) Malý, kulatý hrnec s jednou dlouhou rukojetí
- b) Velká mísa na zadělávání chlebového těsta
- c) Kovová záklopka na dvířkách pece
10. Co se skrývá pod pojmem rynek?
- a) Přezdívka pro venkovského obchodníka s ovocem
- b) Obytná část domu u železničního přejezdu
- c) Náměstí nebo tržní prostranství ve středu města
Vyhodnocení kvízu
Jste zvědaví, jak jste si vedli v kvízu? Podívejte se na správné odpovědi a zjistěte, jestli máte na slovní zásobu našich babiček, nebo je čas si s nimi popovídat a něco se přiučit: 1. c, 2. a, 3. b, 4. b, 5. b, 6. c, 7. a, 8. b, 9. a, 10. c
Komunikace boří bariéry
Ať už jste dosáhli skvělého výsledku, nebo zjistili, že máte co dohánět, jasné je, že česká slovní zásoba je nekonečná a plná překvapení. Největším přínosem tohoto malého testu není jen procvičení paměti, ale především zjištění, jak moc se můžeme lišit od lidí ve stejném státě, jen proto, že jsme z jiné generace.
Základem je komunikace. Zeptejte se svých babiček a dědečků, co pro ně slova, která v kvízu neznáte, znamenala. Zjistíte, že je to nejen skvělý způsob, jak si upevnit rodinné vztahy, ale také nekonečná zábava, která bourá bariéry mezi generacemi. Když si začnete povídat o starých výrazech, začnete si povídat o životě našich předků. A to je to nejpodstatnější.
Zdroje: Naše řeč, Moje čeština, autorský text
