Ještě před pár lety byla skoro samozřejmostí. Dnes ji při zařizování nového bytu spousta lidí jednoduše vynechá. Klasická obývací stěna pomalu mizí z nabídky i z domácností a obchodníci potvrzují, že její prodeje už delší dobu spíš klesají než rostou.
Podle dat z nábytkářského trhu dávají zákazníci přednost jednotlivým kusům nábytku místo velkých sestav přes celou zeď. Velké řetězce na to reagují – rozšiřují nabídku modulárních polic, nižších komod nebo otevřených knihoven. Lidé si chtějí obývák poskládat po svém, ne se podřídit jednomu mohutnému bloku skříní.
Roli hraje i velikost bytů. Menší dispozice jsou běžnější než dřív a každý metr čtvereční se počítá. Český statistický úřad uvádí, že průměrná velikost nově dokončených bytů se sice pohybuje kolem 86 metrů čtverečních, ve velkých městech je ale standard klidně i pod touto hranicí. A masivní stěna, která zabere celou jednu stranu místnosti, tam prostě působí přehnaně.
Minimalismus místo těžkých sestav
Interiéroví designéři už delší dobu mluví o příklonu k minimalismu. Vzduch, světlo, jednoduché linie. Robustní obývací stěny z lamina nebo masivu podle nich místnost opticky zatíží a někdy ji i zmenší. Čím víc skříněk, tím víc hmoty.
Stále častější je proto kombinace nízké TV skříňky a několika polic. Část zdi zůstane volná, což paradoxně působí luxusněji. V otevřených prostorech propojených s kuchyní navíc jednolitá stěna přes celý pokoj působí rušivě – někdy až nepatřičně.
Architekti proto radí pracovat s oddělenými kusy nábytku. Když se změní potřeby nebo dispozice, dají se přesunout, vyměnit, doplnit. U velké stěny tohle moc nejde.
Televize už dávno není střed vesmíru
Dřív se všechno točilo kolem televize a techniky k ní. Dnes sice televizor z domácností nemizí, ale bývá menší a bez hromady doplňků okolo. Streamovací služby a chytré televize vytlačily DVD přehrávače, set‑top boxy i sbírky disků, které zabíraly celé police.
Navíc se rozšířilo zavěšování televizí přímo na zeď. Výrobci držáků i samotných přístrojů mluví o úspoře místa a čistém vzhledu. Jakmile obrazovka visí, objemná sestava pod ní začne působit zbytečně. Někdy až překáží.
Z obchodních statistik vychází, že zákazníci častěji sahají po:
- nízkých komodách zhruba do 50 centimetrů výšky,
- samostatných knihovnách,
- uzavíratelných boxech, které nejsou na očích.
Méně polic znamená i méně prachu. Možná to zní banálně, ale v domácnostech, kde oba pracují na plný úvazek, rozhoduje i tohle. Údržba musí být rychlá a jednoduchá, jinak to dlouho fungovat nebude.
Cena a možnost změny hrají roli
Klasická obývací stěna bývá poměrně velká investice najednou. A když se rodina za pár let přestěhuje, rozměry nového bytu jí nemusí vyhovovat. Převážet obří kus nábytku, který se pak nikam nevejde, není zrovna ideální scénář.
Modulární řešení je v tomhle směru pružnější. Dá se dokupovat postupně, přeskupit, něco ubrat. Bez velkých ztrát a nervů. I proto ekonomové upozorňují, že Češi jsou při zařizování opatrnější než dřív – ceny nemovitostí i energií rostou a rozpočty nejsou nafukovací.
Mladší zákazníci do čtyřiceti let se klasickým stěnám často vyhýbají úplně. Obývák pro ně není reprezentativní místnost, ale multifunkční prostor. Práce z domova, cvičení, odpočinek. Pevně daný blok nábytku tu flexibilitu trochu brzdí, někdy víc než by si člověk myslel.
Co si z toho vzít při zařizování
Před nákupem se vyplatí spočítat, kolik úložného prostoru opravdu potřebujete. Knihy, dokumenty, technika. Často se ukáže, že by velká stěna zůstala z poloviny prázdná – a to je škoda místa i peněz.
Volnou zeď lze využít pro obraz, fotky nebo rostliny, případně ji nechat úplně čistou. Prázdný prostor dnes nepůsobí chudě, spíš naopak. Je vzdušný a klidný.
Obývací stěny z českých domácností úplně nezmizí. Někomu vyhovuje uzavřený úložný systém a jednotný vzhled, to je v pořádku. Trend je ale patrný: těžké sestavy ustupují lehčím a variabilnějším řešením. A obývák se mění. Už to není výstavní kout, ale místo kde se opravdu žije.
Zdroje: czso.cz, ikea.com, idnes.cz, denik.cz
