Staré příbory po babičce často leží zapomenuté někde v kredenci, případně ve sklepě v krabici od bot. Jenže právě na jejich rukojeti může být drobný detail, který z obyčejné rodinné vzpomínky udělá docela slušnou finanční rezervu.
Stačí pár milimetrů vyraženého čísla. Nebo symbol, kterého si většina lidí ani nevšimne. Cena stříbra sice kolísá, jednou jde nahoru, jindy dolů, ale dlouhodobě patří mezi komodity, které si drží určitou jistotu. Podle údajů České mincovny i zahraničních trhů se troyská unce stříbra pohybuje ve stovkách korun, takže těžší sada příborů může představovat částku, která už stojí za řeč.
Rozdíl je ovšem zásadní: masivní stříbro není totéž co pouhé postříbření. A právě tady rozhoduje takzvaný punc. Jde o oficiální značku potvrzující ryzost kovu, nad kterou v Česku dohlíží Puncovní úřad. Pokud objevíte číslo 800, 830, 900 nebo 925, znamená to, že slitina obsahuje vysoký podíl stříbra. Třeba 925 značí 92,5 % čistého kovu, zbytek jsou příměsi kvůli pevnosti.
Jak rozeznat pravé stříbro od postříbřeného kovu
Spousta sad vyráběných hlavně ve 20. století je jen potažená tenkou vrstvou stříbra. Výrobci ji nanášeli na základ z mosazi nebo takzvané alpaky. Na první pohled vypadají honosně, někdy až luxusně – jejich skutečná hodnota je ale výrazně nižší.
Narazíte‑li na zkratku EPNS nebo Alpaca, zbystřete. EPNS znamená Electro Plated Nickel Silver, tedy galvanicky postříbřený kov na bázi niklu. Se solidním kusem ze stříbra to nemá mnoho společného, i když lesk může klamat.
Masivní stříbro bývá citelně těžší. Když na něj lehce poklepete, ozve se spíš tlumený zvuk, nic ostrého. Ve starožitnictvích radí sledovat i míru opotřebení – pokud na hranách nebo špičkách prosvítá jiný odstín kovu, je skoro jisté, že jde jen o povrchovou úpravu. U plného stříbra zůstává materiál stejný i při hlubším škrábanci, barva se nemění.
Zajímavé jsou i starší kusy z dob Rakouska‑Uherska. Občas nesou historické puncovní značky, třeba hlavu Diany doplněnou číslem ryzosti. Takový detail má sběratelskou cenu sám o sobě, protože vypovídá o původu i období vzniku – a to sběratelé sledují hodně.
- 800 znamená 80 procent stříbra
- 900 odpovídá 90 procentům
- 925 je takzvané sterlingové stříbro
Kolik mohou staré příbory doopravdy stát
Výsledná cena se odvíjí hlavně od hmotnosti a ryzosti. Představte si třeba šest lžic o celkové váze 400 gramů s ryzostí 900 – obsahují zhruba 360 gramů čistého stříbra. Výkupní částka se pak počítá podle aktuální ceny kovu, samozřejmě ponížené o marži obchodníka. Není to složité, ale rozdíly můžou být znatelné.
Kromě samotného kovu hraje roli i výrobce, stav a to, zda jde o kompletní sadu v původní etuji. Některé české či rakouské manufaktury mají mezi sběrateli dobré jméno, a pokud se dochoval celý servis například v secesním nebo art deco stylu, cena může být vyšší než pouhá hodnota stříbra. Jednotlivé kusy bez páru se naopak většinou prodávají jen „na váhu“.
Než se rozhodnete příbory odnést do výkupu, není od věci nechat si je nezávazně posoudit u zkušeného starožitníka. Punc lze také dohledat v databázi Puncovního úřadu. Vyhnete se tak tomu, že rodinný poklad prodáte jako obyčejný kovový šrot. Někdy opravdu stačí malá značka na rukojeti a rozdíl může dělat i několik tisíc korun.
Zdroje: puncovniurad.cz, ceskamincovna.cz, investicnizlato.cz, britannica.com
