Meteorologové znovu připomínají černý led, který se poslední roky objevuje čím dál častěji a obvykle zaskočí i zkušené řidiče. Na povrchu silnice vytvoří jen tenkou vrstvičku zmrzlé vlhkosti, skoro nepostřehnutelnou. A právě to je kámen úrazu – většina lidí ji zaznamená, až když jim auto začne utíkat někam, kam nemá.
Černý led vznikne docela rychle. Stačí, když se na vozovce drží trochu vody a během chvíle přechladne. Na první pohled silnice vypadá jen vlhká, jenže reaguje na prudší pohyb značně nepříjemně. Noční pokles teplot nebo ráno kolem nuly – to bývají situace, kdy je malér hotový během okamžiku. Silničáři často říkají, že nejhorší jsou první ranní hodiny. Člověk ještě není úplně probuzený, reakce má takové ospalé a pak to ujede raz dva.
Jak černý led vůbec vzniká
Odborníci z Ústavu fyziky atmosféry AV vysvětlují, že jde o hladký povlak mnohem tenčí než klasická námraza. Téměř v něm není vzduch, takže se skoro neleskne a barvou splývá s asfaltem. Řidiči si ho proto nepojí s rizikem a pokračují dál, jako by byl povrch normální. Což se jim občas docela vymstí.
V posledních letech se černý led objevuje i tehdy, kdy je jinak klidné počasí. Podle Centra dopravního výzkumu za to můžou rychlé teplotní výkyvy během noci – údajně i následek změn klimatu. Silnice vychladne rychleji než okolní vzduch a led se vytvoří takřka dřív, než si toho někdo všimne.
Kde se černý led tvoří nejčastěji
Některá místa jsou na tenhle neviditelný povlak skoro ‚specialista‘. Statistiky ŘSD ukazují, že největší riziko bývá na mostech, v úsecích kolem řek či potoků, na stinných cestách a v lesních zonách. Tam se drží chlad déle a povrch prochladne rychleji. Prostě ideální podmínky pro kluzký film.
Mosty patří k nejproblematičtějším. Ochlazuje je vzduch z obou stran a materiál chladne rychleji než běžná silnice. Podle pracovníků údržby se první ledové mapy objevují většinou právě tam – někdy i dávno před svítáním.
Jak černý led poznat
Snadné to není, ale pár náznaků existuje. Když teplota klesá k nule a vozovka vypadá tak nějak podezřele tmavěji, je lepší ubrat plyn. Auto může lehce vibrovat, nebo jakoby nejistě reaguje při zatáčení – bývá to první signál, že kola nemají moc přilnavost.
Někteří řidiči říkají, že pod koly slyší takové zvláštní ticho, ale na to se spoléhat nedá. Mnohem jistější je větší odstup a jemnější práce s plynem, raději o chvíli dřív než pozdě.
Co dělat za volantem
Pokud má řidič podezření, že silnice může být pokrytá černým ledem, odborníci doporučují držet volant trochu pevněji a hlavně se vyhnout brzdění. Prudké pohyby volantem nebo pedály většinou nepomůžou – někdy celou věc jen zhorší. Moderní bezpečnostní systémy sice umí hodně, ale úplně hladký povrch potrápí i je.
Zima přináší kdejaké starosti, ale černý led se řadí k těm nejzrádnějším. Vyplatí se sledovat ranní teploty, vývoj počasí a místa, kde se led tvoří pravidelně. Opatrnější jízda, trochu pomalejší tempo a kapka trpělivosti bývají často ta nejspolehlivější prevence – i když se to občas poslouchá nerado.
Zdroje: chmi.cz, cdv.cz, rsd.cz, avcr.cz
