Cibulák, tedy porcelán s typickým modrobílým dekorem, už dávno není jen obyčejné nádobí z kredence. Z toho co bývalo běžné vybavení, se postupně stal vyhledávaný sběratelský kousek. Některé kusy se dnes prodávají za částky, které by málokdo čekal. A zájem pořád roste.
Možná ho máte doma po babičce a ani vás nenapadlo řešit jeho cenu. Přitom právě takové talíře nebo šálky můžou mít docela zajímavou hodnotu. Není to ale jen tak, rozhoduje víc věcí najednou. Hlavně původ, stáří a taky jak moc je konkrétní kus zachovalý.
Velkou roli hraje i značka výrobce. A jestli jde o ruční práci nebo pozdější sériovou výrobu, to je taky rozdíl. Cibulák mimochodem nevznikl u nás, i když si to spousta lidí myslí. Jeho kořeny vedou do Německa, konkrétně do Míšně, kde se porcelán vyrábí už od 18. století.
Samotný dekor, který připomíná cibuli, vlastně cibulí vůbec není. Jde o stylizované ovoce a květy, jen to tak na první pohled nepůsobí. Postupem času se tenhle motiv rozšířil i do českých porcelánek, a tam zdomácněl.
Co zvyšuje hodnotu cibuláku
Ne všechny kusy mají stejnou cenu, to ani zdaleka. Rozdíly bývají docela výrazné, někdy pár stovek, jindy klidně desítky tisíc. Sběratelé sledují několik věcí, které cenu ovlivňují.
- Stáří starší kusy, hlavně z 19 století, bývají ceněnější
- Výrobce například Míšeň nebo starší české porcelánky mají lepší jméno
- Stav jakmile je něco prasklé nebo odštípnuté, cena jde dolu
- Kompletnost celé sady mají větší hodnotu než jednotlivé talíře
Lidé kteří se v tom vyznají často říkají, že úplně zásadní je značení na spodní straně porcelánu. Každý výrobce měl vlastní značku a podle ní se dá poznat odkud kus pochází i zhruba jak je starý. Bez toho se člověk snadno splete a prodá něco cenného za pár korun.
Na českém trhu se hodně objevují výrobky z Dubí nebo z Karlovarska. Nemusí mít vždy takovou cenu jako míšeňský porcelán, ale rozhodně nejsou bez zajímavosti. Třeba starší talíře z Dubí se v pěkném stavu prodávají za tisíce korun. A celé jídelní servisy, tam už se částky násobí.
Kde a jak cibulák prodat
Prodej starožitného porcelánu má svoje specifika. Nejvíc peněz většinou padá v aukcích nebo u specializovaných obchodníků. Oproti tomu běžné bazary nabídnou spíš nižší cenu, protože si nechávají rezervu na další prodej.
Vyplatí se udělat si aspoň základní přehled. Podívat se na aktuální nabídky, porovnat podobné kusy a podle toho si udělat obrázek. Důležité jsou i fotky, ideálně ostré a s detailem značky. Bez toho se často ani nikdo neozve, nebo jen velmi opatrně.
Na co si dát pozor při určování ceny
Častá chyba je že lidé přeceňují běžné kusy z druhé poloviny 20 století. Ty se vyráběly ve velkém a jejich hodnota není nijak vysoká. Spíš symbolická, dalo by se říct.
Naopak starší porcelán, kde je jemnější kresba a někdy i ruční malba, bývá vzácnější. Rozdíl je vidět i na první pohled, i když ne vždy úplně jasně. Hodně záleží na zkušenosti.
Pozor i na to co je vlastně originál. Ne každý cibulák je historický kus. Moderní výroba pořád existuje a někdy vypadá dost podobně. Rozdíl se pozná hlavně podle značky a kvality zpracování, tam se to většinou prozradí.
Když si člověk není jistý, není ostuda obrátit se na znalce. Posudek stojí pár stovek, ale může ukázat že máte doma něco mnohem cennějšího než jste si mysleli. A v tu chvíli se z obyčejného talíře stává docela zajímavá investice.
Zdroje: antikpraha.cz, aukro.cz, sberatel.com, nationalmuseum.cz
