Když chtěli trochu oživit obyčejný městský balkon, vůbec je nenapadlo, co to spustí. Otec se synem dali dohromady jednoduché dřevěné krmítko a začali do něj sypat kvalitní semena. Za pár měsíců už na zábradlí posedávaly sýkory, stehlíci a objevili se i ptáci, které dřív vídali jen při procházkách v parku.
Podobných příběhů je dnes víc než dřív. Česká společnost ornitologická upozorňuje, že ve městech roste zájem o přikrmování – lidé zkrátka chtějí mít přírodu blíž. A balkon, i když je malý, může posloužit jako taková nenápadná pozorovatelna. Stačí dodržet pár základních věcí.
Rodina z pražského sídliště začínala úplně jednoduše. Krmítko připevnili ke zdi, aby na něj tolik nefoukal vítr, a nasypali směs slunečnice s prosem. Nejprve přiletěly koňadry a modřinky. Pak vrabci. A jednou ráno je překvapil i rehek domácí, který se na balkoně zdržel nezvykle dlouho.
Proč ptáci míří i do center měst
Město už dávno není jen beton a hluk. Ve vnitroblocích rostou stromy, mezi domy jsou malé zahrady a parky vytvářejí síť zelených ostrůvků. Když se k tomu přidá pravidelný zdroj potravy, ptáci si místo rychle zapamatují a vracejí se. V zimě to platí dvojnásob – pravidelnost je pro ně klíčová, i krátký výpadek může znamenat problém.
Roli hraje i bezpečí. Balkon ve vyšším patře je pro kočky prakticky nedostupný. A pokud je poblíž keř nebo popínavá rostlina, mají ptáci kam zmizet během vteřiny. Kombinace potravy a úkrytu funguje překvapivě dobře, někdy přiláká i druhy, které by člověk u rušné silnice vůbec nečekal.
Co rozhoduje o tom, kdo přiletí
Složení krmiva je zásadní. Slunečnice přitahuje hlavně sýkory a brhlíky, proso zase vrabce nebo pěnkavy. Kdo nabídne lojové koule bez plastových síťek, může zahlédnout i strakapouda, občas dokonce datla. Naopak zbytky od oběda se do krmítka nehodí – slané a kořeněné jídlo ptákům škodí a může jim způsobit zažívací potíže.
Otec se synem časem začali zkoušet další věci. Přibylo malé napajedlo s čerstvou vodou a také budka na hnízdění. Právě voda bývá ve městech nedostatková, i když si to málokdo uvědomí. Na jaře si všimli, že jedna ze sýkor budku opatrně kontroluje, jako by zvažovala, jestli se tam usadí.
Důležitá je i čistota, na tu se často zapomíná. Krmítko je potřeba čas od času vypláchnout horkou vodou a odstranit zbytky potravy i trus. Mohou totiž šířit nemoci, například trichomonózu, která postihuje hlavně pěnkavy. Není to jen otázka estetiky ale i prevence.
Malý projekt, velký dopad
Do programu Ptačí hodinka, který organizuje Česká společnost ornitologická, se každoročně zapojují desetitisíce lidí. Pozorování z balkonů, zahrad i okenních parapetů pomáhá odborníkům sledovat, jak se mění populace běžných druhů. I laik tak může přispět k výzkumu, aniž by opustil domov.
Dnes rodina napočítala už víc než patnáct druhů. Největší nadšení vzbudil stehlík obecný – s červenou maskou a žlutými pruhy na křídlech je nepřehlédnutelný. Když do směsi přidali semena bodláků, objevil se během několika dní, jako by čekal na správnou nabídku.
Přikrmování má ale i širší souvislosti. Studie zveřejněné v časopise Journal of Avian Biology naznačují, že pravidelný přísun potravy může v zimě zlepšit kondici ptáků, pokud je vše nastaveno rozumně. Zároveň vědci upozorňují, že krmítko nesmí nahradit přirozené zdroje úplně. Rozmanité prostředí je pořád základ.
Pokud si to chcete vyzkoušet také, držte se několika jednoduchých zásad. Používejte kvalitní semena bez soli, krmítko udržujte čisté a krmte hlavně v zimních měsících pravidelně. Z obyčejného balkonu se může stát malá živá galerie. Stačí pár prken, pytel slunečnice a pár minut denně. Ten pohled za to stojí, žádná obrazovka ho nenahradí.
Zdroje: birdlife.cz, aviforum.cz, sciencedirect.com, juhu.cz
