Mytí nádobí patří mezi domácí činnosti, u kterých málokdo přemýšlí nad tím, kolik vody a času přitom mizí v odpadu. Nedávné testy spotřeby ukazují, že drobná úprava návyku dokáže ušetřit desítky litrů vody denně. A nejde o žádnou složitou metodu, ale o změnu jednoho jediného kroku.
V českých domácnostech stále vede ruční mytí, přestože moderní myčky se staly dostupnějšími. Někteří lidé však stále nechávají vodu téct po celou dobu mytí, což podle dat Výzkumného ústavu vodohospodářského znamená spotřebu okolo padesáti litrů na běžné mytí. Při pravidelném provozu tak zbytečně mizí stovky litrů týdně.
Zásadní chybou je oplachování nádobí pod proudem před samotným mytím. Tento postup se v domácnostech drží desítky let, přestože odborníci na úsporné technologie dlouhodobě upozorňují, že jde o nejméně efektivní část celého procesu.
Proč vodu pouštíme zbytečně a kde vzniká největší ztráta
Mnoho lidí se domnívá, že předmytím odstraní mastnotu rychleji, jenže pravý opak je často pravdou. Z testů evropských spotřebitelských organizací vyplývá, že stejnou práci odvede i krátké namočení v míse s teplou vodou. Tím se ušetří nejen voda, ale i čas, protože není nutné držet každý kus nádobí pod kohoutkem.
Klíčovým problémem ručního mytí je také špatná organizace. Pokud člověk myje nádobí kus po kuse, spotřebuje mnohem více prostředků i energie. Když se ale po vzoru profesionálních kuchyní nádobí roztřídí a postupuje se systematicky, celková doba mytí se výrazně zkrátí. Vyplatí se nechat nádobí nejdříve krátce odmočit, protože zaschlé zbytky se uvolní a není potřeba na ně používat tvrdé drhnutí.
Další často přehlížený fakt se týká teploty vody. Odborné publikace, například dlouhodobě citovaná zpráva Journal of Cleaning Science, upozorňují, že voda nemusí být extrémně horká. Stačí teplota, při které se aktivují složky běžných saponátů. Pokud je voda příliš horká, mastnota se sice rozpustí, ale zároveň se rychleji odpařuje, což ztěžuje oplachování a prodlužuje celý proces.
Jednoduchá změna, která zrychlí práci téměř každému
Největší úsporu přináší metoda dvou nádob. Do jedné se připraví teplá voda se saponátem, druhá slouží k oplachu. Když se nádobí myje hromadně, voda se využije efektivněji, protože saponát nezmizí s každým odtokem. Oplachování najednou zabere méně času a výsledkem je čistější nádobí bez zbytků pěny.
Metodu dvou nádob doporučují také ekologické organizace, protože snižuje chemickou zátěž. Saponát se totiž zbytečně nevyplavuje proudem vody a dostává se do kanalizace v menším množství. Pokud se k tomu přidá jednoduché pravidlo nenechávat vodu téct při čištění příborů a skla, celková úspora vody může být podle měření Ekologického institutu Veronica až třetinová.
Mytí nádobí tak nemusí být ani zdlouhavé, ani plýtvající. Stačí změnit jediný návyk a pracovat s vodou chytřeji. Pro domácnosti je to vítaná změna, protože úspora se projeví nejen na účtech, ale i na celkovém komfortu. A kdo jednou zkusí mytí v připravené nádobě, obvykle se už k neustálému pouštění kohoutku nevrátí.
Co si odnést do praxe
Pokud člověk myje nádobí ručně, vyplatí se plánovat. Nejdříve krátce odmočit, potom mýt ve vodě se saponátem a nakonec vše rychle opláchnout ve druhé nádobě. Tato jednoduchá změna výrazně snižuje čas strávený u dřezu a zároveň šetří vodu, která dnes není samozřejmostí. Prakticky jde o malé rozhodnutí s okamžitým výsledkem a to je pro domácí provoz vždy výhra.
Zdroje: veronica.cz, dtest.cz, vusv.cz, cleaninginstitute.org
