České rodiny si teprve nedávno trochu oddychly od inflační vlny – a už se objevují nové obavy. Sucho, dražší energie i rostoucí náklady farmářů totiž znovu vytvářejí tlak na ceny potravin. A právě výdaje za jídlo patří k těm, které z rodinného rozpočtu mizí nejrychleji.
Data Českého statistického úřadu ukazují, že potraviny v posledních letech zdražovaly nadprůměrně. Inflace sice během roku 2024 zpomalila, jenže cenovky u řady základních výrobků zůstaly vysoko. A podle některých analytiků se situace může znovu zkomplikovat.
Důvodů je víc než dost. Zemědělci platí víc za energie, pohonné hmoty i hnojiva, do toho se přidává počasí, které jim zrovna nepřeje. Český hydrometeorologický ústav opakovaně mluví o nedostatku srážek a slabé půdní vláze. Pokud pole nevydají obvyklou úrodu, projeví se to dřív nebo později.
Sucho a energie jako dvojitý zásah
Nižší sklizeň znamená méně surovin na trhu. A když je nabídka slabší, ceny mají tendenci růst – to není žádná teorie, ale praxe posledních let. U obilí se navíc zdražení přelévá dál. Dražší krmivo zvyšuje náklady chovatelům, což se pak odráží v cenách masa, mléka nebo vajec.
Potravinářské podniky jsou navíc energeticky náročné. Pekárny, mlékárny i zpracovatelé masa potřebují elektřinu i plyn prakticky neustále. Jakmile ceny energií kolísají, promítne se to do jejich rozpočtů – a následně i do cen pro zákazníky. Nejde o žádné tajemství, spíš o snahu pokrýt výdaje, které rychle narostly.
Česká národní banka ve svých prognózách opakovaně upozorňuje, že potraviny reagují citlivě na změny vstupních nákladů. U komodit obchodovaných na světových trzích rozhoduje i situace za hranicemi. Pokud sucho zasáhne víc států najednou, tlak na ceny je silnější – a trvá déle, než by si kdo přál.
Specifikem tuzemského trhu je i dovoz. Část potravin se do Česka přiváží, takže roli hraje také kurz koruny. Slabší měna dovoz prodražuje, a konečná částka na účtence pak roste, i když si zákazník kupuje pořád to samé. Rozdíl pozná až u pokladny.
Kde to rodiny pocítí nejvíc
Nejcitelnější dopad lze čekat u potravin, které domácnosti nakupují pravidelně a ve větším množství:
- pečivo a mouka
- mléko, sýry a další mléčné výrobky
- vejce
- vepřové a drůbeží maso
Podle údajů ČSÚ tvoří tyto položky podstatnou část spotřebního koše. I několikaprocentní zdražení tak může znamenat stovky korun navíc měsíčně, zejména u čtyřčlenné rodiny. A to už je v rozpočtu znát, i když se to na první pohled nezdá.
Sociologové dlouhodobě připomínají, že vyšší ceny potravin nejvíc dopadají na nízko a středně příjmové domácnosti. Ty dávají za jídlo větší část svých příjmů. Každé zdražení pro ně tedy představuje citelnější zásah, někdy i nutnost omezit jiné výdaje.
Co mohou domácnosti udělat
Odborníci na osobní finance radí vrátit se k jednoduchým věcem. Plánovat nákupy, sledovat slevy, nechodit do obchodu hladoví. A také omezit plýtvání – podle ministerstva zemědělství se v Česku stále vyhodí velké množství potravin, což jsou peníze, které končí v koši.
Výhodou mohou být sezonní produkty. Ovoce a zelenina z domácí sklizně bývají v určité části roku levnější než dovoz. Navíc se méně utratí za dopravu a skladování, což se někdy projeví i na ceně, i když ne vždy úplně výrazně.
Ceny potravin ale nelze úplně zastavit. Stát může situaci zmírnit podporou zemědělců nebo krátkodobými zásahy na trhu s energiemi, jenže počasí a vývoj v zahraničí neovlivní. Pokud bude sucho pokračovat, tlak na růst cen zřejmě nezmizí.
Pro domácnosti z toho plyne jediné – počítat s rezervou. Jídlo zůstane citlivou položkou rozpočtu, a je lepší být připraven, než pak překvapen účtem, který je zase o něco vyšší než minule.
Zdroje: czso.cz, cnb.cz, chmi.cz, mze.gov.cz
