Spousta motoristů to zná. Pistole cvakne, ale ruka zůstane na páčce a do nádrže ještě chvíli teče palivo. Někdo chce dorovnat částku na kulaté číslo, jiný má pocit, že když už stojí u stojanu, vezme toho „co nejvíc“. Jenže právě tenhle zvyk se může časem nepříjemně prodražit.
Automatické vypnutí není žádná náhoda ani rozmar čerpací stanice. V momentě, kdy hladina dosáhne určité výšky, systém zastaví přívod, aby se palivo nedostalo kam nemá. Tedy do odvětrávání nebo zpět do hrdla nádrže. Řada řidičů ale znovu zmáčkne páčku a zkouší ještě pár deci „docvaknout“.
Důvody jsou různé. Někdo nechce odjíždět s částkou 987 korun, jiný si myslí, že plnější nádrž rovná se víc kilometrů bez zastávky. Ve výsledku to ale může být přesně naopak.
Palivový systém není nafukovací
Součástí moderních aut je systém EVAP. Ten zachytává benzinové výpary a posílá je zpět do spalování, aby zbytečně neunikaly do vzduchu. Funguje poměrně citlivě. A pokud po prvním vypnutí tankujete dál, může se stát, že se do něj dostane kapalné palivo místo par.
Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) dlouhodobě upozorňuje, že přeplňování nádrže může poškodit uhlíkový filtr v tomto systému. Když přestane pracovat správně, rozsvítí se kontrolka motoru a návštěva servisu je na světě. Oprava přitom nejde do stokorun, spíš do tisíců. Podobnou zkušenost potvrzují i technici z českých servisů – závada se často projeví nenápadně, ale řešení levné nebývá.
Více paliva automaticky neznamená úsporu
Častý argument zní: když natankuji až po hrdlo, nebudu muset tak často na pumpu. To je sice pravda jen napůl. Každý litr něco váží – u benzinu zhruba 0,75 kg, u nafty ještě o něco víc, kolem 0,84 kg. Pokud si po každém cvaknutí přidáte tři čtyři litry navíc, vezete s sebou pár kilo hmotnosti navíc.
Není to dramatické číslo, to určitě ne. Evropská agentura pro životní prostředí ale uvádí, že spotřeba roste s hmotností vozu. Přibližně každých 100 kilogramů může znamenat nárůst o 0,3 až 0,5 litru na 100 kilometrů – podle typu auta a stylu jízdy. U několika kilogramů jde o drobnost, jenže při vysokém nájezdu se i malé rozdíly postupně nasčítají.
A nejde jen o spotřebu. Pokud se kapalné palivo dostane do odvětrávací části systému, může auto hůř startovat, běžet nepravidelně nebo být cítit benzin kolem karoserie. Člověk pak místo běžného tankování řeší diagnostiku a servis, což je zbytečné.
V horku je problém výraznější
Palivo reaguje na teplotu. V létě se rozpíná víc než v zimě, to je jednoduchá fyzika. Když někdo naplní nádrž až po okraj a pak auto nechá stát na přímém slunci, objem se může zvětšit natolik, že zatíží odvětrávací systém. Právě proto výrobci nastavují vypnutí pistole tak, aby zůstala malá rezerva. Není to rezerva „navíc“, ale počítá se s ní.
Jak tankovat rozumně
Doporučení odborníků je vlastně prosté: po prvním cvaknutí skončit. Nádrž je naplněná bezpečně a s místem pro rozpínání paliva. Pokud potřebujete přesnou částku kvůli firemnímu vyúčtování, jednodušší je zaplatit kartou a neřešit každou korunu u stojanu.
Někteří motoristé také tankují raději ráno nebo večer, kdy je palivo chladnější. Rozdíl nebude obrovský, ale při dlouhodobém provozu může hrát roli. A hlavně tím šetříte techniku auta, což se počítá.
Možná je to maličkost, nad kterou člověk mávne rukou. Jenže právě tyhle drobné návyky rozhodují o tom, kolik peněz zůstane během roku na účtu a kolik skončí na čerpací stanici nebo v servisu. Stačí respektovat první cvaknutí, nic víc. Auto se za to odvděčí spolehlivějším provozem – a možná i o něco nižšími náklady.
Zdroje: epa.gov, eea.europa.eu, autoklub.cz, mdcr.cz
