Kolik vás vlastně stojí nabíječka, která zůstane celý rok v zásuvce bez telefonu? Říkali jsme si, že půjde o pár haléřů. Výsledek byl ale o něco zajímavější. Samotná spotřeba je malá, to ano, jenže při dnešních cenách elektřiny a množství zařízení doma už to úplně zanedbatelné není.
Nabíječky pro mobil, tablet i notebook mají uvnitř transformátor a další elektroniku. Ta si vezme trochu proudu i tehdy, kdy k ní nic nepřipojíte. Říká se tomu pohotovostní spotřeba – zařízení je připravené, ale fakticky nic nedělá. Mezinárodní energetická agentura uvádí, že právě tyto režimy mohou tvořit až deset procent domácí spotřeby ve vyspělých zemích.
V redakci jsme vzali obyčejný zásuvkový wattmetr a změřili tři typické adaptéry. Starší nabíječka k telefonu ukázala 0,3 W. Novější rychlonabíječka si brala kolem 0,1 W a notebookový zdroj přibližně 0,5 W. Na první pohled skoro nic. Jenže rok má 8760 hodin, a to už je jiná matematika.
Kolik korun ročně skutečně proteče zásuvkou
Když počítáme s cenou elektřiny zhruba 6 Kč za kilowatthodinu, vyjde adaptér s odběrem 0,3 W asi na 16 korun ročně. Notebooková nabíječka s 0,5 W se dostane přibližně na 26 korun za rok. Samostatně to rodinný rozpočet opravdu nespasí ani nezruinuje, ale málokdo má doma jen jednu.

V běžném bytě dnes najdete několik mobilů, často dva nebo tři notebooky, router běžící nonstop, televizi, set‑top box a další techniku. Energetický regulační úřad opakovaně upozorňuje, že právě součet těchto drobných odběrů dělá ve výsledku stovky korun ročně. A to už si všimnete.
Staré adaptéry mívají větší ztráty
Rozdíl mezi starou a novou nabíječkou není jen o rychlosti nabíjení. Moderní zdroje musí splňovat evropské limity pro spotřebu v režimu bez zátěže. Nařízení Evropské komise většinou stanovuje hranici okolo 0,1 W u menších zařízení.
Americká Lawrence Berkeley National Laboratory, která se standby spotřebě věnuje dlouhodobě, upozorňuje že adaptéry vyrobené před rokem 2010 mohou mít násobně vyšší odběr než dnešní modely. Pokud doma ještě nějaký takový kousek používáte, jeho výměna může dávat smysl – nejen z hlediska bezpečnosti ale i kvůli úspoře.
A nejde jen o peníze. Každá zbytečně odebraná kilowatthodina znamená větší zatížení sítě a v konečném důsledku i více emisí při výrobě elektřiny. Podle odhadů Mezinárodní energetické agentury se kvůli standby režimům po světě ročně spotřebují stovky terawatthodin energie.

Vyplatí se nabíječky vytahovat ze zásuvky?
Máte‑li doma jednu nebo dvě moderní nabíječky, úspora bude spíš symbolická. V domácnosti, kde běží desítky zařízení téměř nepřetržitě, se ale můžete dostat i přes 500 korun ročně. Záleží na stáří techniky i na tom, kolik platíte za kilowatthodinu.
Praktickým řešením jsou prodlužovací přívody s vypínačem. Jedním kliknutím odpojíte více přístrojů najednou a nemusíte lovit každý adaptér zvlášť. Hodí se to třeba u pracovního stolu nebo pod televizí, kde bývá kabelů víc než by člověk chtěl.
Dobré je také jednou za čas změřit realitu. Zásuvkový wattmetr stojí pár stovek korun a během chvíle ukáže, které zařízení má největší pohotovostní odběr. Často překvapí starší set‑top boxy nebo audio systémy, které si berou několik wattů trvale.
Nabíječka ponechaná v zásuvce vás finančně nepoloží. Pokud ale řešíte každou položku v rozpočtu a snažíte se snížit spotřebu energie, systematické odpojování nebo výměna starších zdrojů smysl má. Malé watty se totiž za rok promění v konkrétní číslo na faktuře, a to už vidět je.
Zdroje: iea.org, eru.cz, ec.europa.eu, lbl.gov
