V chladicím regálu vypadají skoro všechny stejně. Barevný kelímek, pohádková postavička, velký nápis o vitamínech. Člověk má snadno pocit, že bere do ruky ideální svačinu do školy. Když se ale podíváte na zadní stranu obalu, nadšení rychle opadne.
Redakce porovnala deset běžně prodávaných dětských jogurtů z velkých obchodních řetězců. Zajímalo nás hlavně množství cukru, kvalita surovin a také to, kolik zbytečných přísad výrobci přidávají. Jeden z hodně propagovaných výrobků dopadl výrazně nejhůř. Na 100 gramů obsahoval 14 gramů cukru – v malém kelímku je to skoro tři kostky cukru, ani nemrknete.
Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby přidané cukry tvořily méně než deset procent denního energetického příjmu. U menších dětí má být podíl ještě nižší. Jeden ochucený jogurt tak klidně ukrojí velkou část denního limitu, a rodiče o tom často vůbec netuší.
Cukr skoro na prvních příčkách
Hodně napoví samotné složení. Ingredience jsou na etiketě řazeny podle množství, od nejvyššího podílu dolů. U nejhůře hodnoceného jogurtu byl hned na druhém místě cukr a za ním glukózo-fruktózový sirup. To je sladidlo vyráběné z kukuřičného škrobu, používá se kvůli intenzivní sladkosti i delší trvanlivosti.
Výsledek? Vysoká energetická hodnota, malá sytivost. Dítě přijme rychlé cukry, energie vyletí nahoru – a za chvíli zase dolů, hlad se vrátí. Oproti tomu obyčejný bílý jogurt s čerstvým ovocem obsahuje hlavně laktózu, tedy přirozený mléčný cukr, a vlákninu z ovoce která vstřebávání zpomalí.
Marketing míří na rodiče i děti
Výrobci rádi zvýrazňují vitamín D nebo obsah vápníku. Ano, tyto látky jsou pro děti důležité, podporují růst kostí i imunitu. Jenže problém nastává ve chvíli, kdy tahle sdělení zastíní fakt, že výrobek je plný přidaného cukru a skutečného ovoce obsahuje minimum.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce dlouhodobě upozorňuje, že označení jako „dětský“ nebo „pro nejmenší“ neznamená přísnější pravidla, pokud nejde o speciální kojeneckou výživu. Barevný obal tedy automaticky lepší složení nezaručuje, i když to tak může působit.
V našem srovnání měl nejproblematičtější jogurt jen dvě procenta ovocné složky. Chuť dotvářela hlavně aromata a barviva. Aroma sice dodá vůni a chuť, výživovou hodnotu ale nepřidá. Ve výsledku tak dítě jí spíš sladký mléčný dezert než plnohodnotný jogurt s ovocem.
Co říkají výživová doporučení
Podle doporučení České pediatrické společnosti by děti měly jíst mléčné výrobky každý den, ideálně co nejméně slazené. Odborníci opakovaně upozorňují, že chuť na sladké se vytváří už v raném věku. Čím sladší jídla dítě dostává, tím víc je později vyhledává – je to jednoduché, i když ne úplně příjemné zjištění.
Nutriční terapeuti radí sledovat hlavně údaj o cukru na 100 gramů výrobku. Ten bývá rozhodující.
Pokud množství cukru přesáhne 10 gramů na 100 gramů, jde už spíš o dezert než o běžnou svačinu. Lepší variantou je bílý jogurt, do kterého přidáte čerstvé ovoce, případně trochu medu – a máte chuť pod kontrolou.
Jak vybírat jogurt, který dává smysl
Při nákupu stačí pár vteřin navíc. Otočit kelímek a číst. Zaměřte se na tři věci: kolik je v něm cukru, jaký je podíl ovoce a jak dlouhý je seznam složek. Obecně platí, že čím kratší složení, tím lépe. Ideální výrobek obsahuje mléko, jogurtové kultury a případně skutečné ovoce, nic víc.
- Upřednostněte bílý jogurt bez příchuti.
- Vyhněte se výrobkům s glukózo-fruktózovým sirupem.
- Sledujte obsah cukru do 10 gramů na 100 gramů výrobku.
Rozdíly mezi jednotlivými kelímky nejsou zanedbatelné. V našem porovnání byl rozdíl mezi nejlepším a nejhorším výrobkem téměř dvojnásobný. Při pravidelné konzumaci se to může projevit na hmotnosti i zdraví zubů, i když se to zpočátku nezdá.
Reklama pracuje s emocemi, to je její práce. Rodiče ale mají jednoduchý nástroj, který funguje. Stačí číst složení. Zdravá svačina totiž nevzniká díky kreslené postavičce na obalu ale díky tomu, co je skutečně uvnitř.
Zdroje: who.int, szpi.gov.cz, dtest.cz, pediatriepropraxi.cz
