Na první pohled působí levné psí konzervy docela dobře. Obaly jsou barevné, sliby velké, člověk by řekl že jde o poctivé krmivo. Jenže podle různých testů to často tak úplně není, spíš naopak. U řady výrobků tvoří velkou část obsah hlavně voda a různé vedlejší složky, které s masem nemají moc společného.
Dlouhodobé rozbory ukazují dost velké rozdíly mezi značkami. Některé konzervy mají složení jasně rozepsané, jiné si vystačí s neurčitými výrazy typu maso a výrobky živočišného původu. A to je trochu problém, protože z toho vlastně nepoznáte co pes opravdu jí.
Výrobce tak nemusí říct přesně kolik je tam svaloviny a kolik jen zbytky. Pro běžného člověka je pak složité se v tom vyznat, etiketa toho moc neprozradí.
Co znamená označení maso a vedlejší produkty
Tenhle pojem zní celkem neškodně, ale skrývá ledacos. Může jít o kosti, chrupavky, kůži nebo i vnitřnosti. Ne že by to bylo vyloženě škodlivé, ale nutričně je to prostě jinde než klasické maso.
Veterináři často upozornují že pes potřebuje hlavně bílkoviny ze svaloviny. Když je krmivo plné kostí a pojivových tkání, tělo z toho tolik nevezme. Navíc se zvyšuje obsah popela, což je údaj který ukazuje kolik minerálních zbytků po spálení zůstane. A ten bývá u horších konzerv docela vysoko.
Testy ukazují hodně vody
Opakovaně se ukazuje že některé konzervy obsahují opravdu hodně vody. Ta sama o sobě nevadí, jenže tím pádem je tam méně živin. Pes pak ve výsledku dostane méně masa než by člověk čekal podle ceny nebo reklamy.
Někdy voda tvoří klidně i přes 70 procent obsahu. Zbytek pak připadá na směs různých vedlejších částí a jen malé množství skutečného masa. Takové krmivo zasytí spíš na chvíli, takže se musí krmit častěji což není úplně ideální.
Na obale se dají najít i analytické hodnoty, ty stojí za pozornost:
- Bílkoviny čím víc tím obvykle lépe
- Tuk důležitý zdroj energie, neměl by být moc nízko
- Popel vyšší číslo může naznačovat víc kostí než masa
Když jsou tyhle hodnoty spíš na minimu, často to znamená že se šetřilo kde se dalo.
Na co si dát pozor při nákupu
Není to jen o ceně i když ta hraje roli. Levnější konzervy můžou posloužit třeba když není nic jiného po ruce, ale dlouhodobě by to neměl být základ jídelníčku.
Důležité je číst složení. Pokud výrobce napíše konkrétní procenta a druh masa, je to lepší signál než obecné fráze bez detailu. Třeba kuřecí maso 60 % řekne víc než nic neříkající formulace.
Vyplatí se sledovat i samotného psa. Když má lesklou srst, energii a trávení funguje bez potíží, krmivo mu sedí. Pokud se objevují problémy, únava nebo nechuť k jídlu, něco nebude v pořádku.
Levné neznamená vždy špatné ale kompromisy tam jsou
Ne každá konzerva ze supermarketu je vyloženě špatná, to by nebylo fér říct. Jenže rozdíly v kvalitě většinou odpovídají ceně. U levnějších variant se šetří hlavně na mase, které je nejdražší složkou.
Výsledek je krmivo které zaplní misku, ale už tolik nepřinese po stránce výživy. Pokud chcete najít nějaký rozumný kompromis, dá se kombinovat s kvalitnějšími granulemi nebo vybírat značky které složení uvádí otevřeně. Stačí pár vteřin u regálu a rozdíl může být docela znatelný.
Zdroje: dtest.cz, fediaf.org, vetlexicon.com, akc.org
