V mnoha bytech se stále opakuje stejný problém: kam dát mokré prádlo, aby rychle uschlo a zároveň nezatěžovalo byt vlhkostí. V menších prostorech, kde se drží vydýchaný vzduch, vznikají místa, kde se vlhkost hromadí a stěny začínají být náchylnější k tvorbě plísní.
Z dlouhodobých měření v evropských domácnostech vyplývá, že největší problémy bývají v koutech a kolem oken. Proudění vzduchu je tu slabé a když se sušák postaví opakovaně na stejné místo, na stěně se brzy začnou objevovat tmavší skvrny. Časem mohou přerůst do viditelných map, kterých se pak lidé jen těžko zbavují.
Specialisté zabývající se stavební fyzikou popisují, že plíseň se nemusí tvořit pouze v chladných místnostech. Stačí, aby relativní vlhkost překročila zhruba sedmdesát procent. A podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu k tomu může dojít v běžném bytě i během jednoho odpoledne, pokud se uvnitř suší větší várka prádla.
Kde se v bytě drží vlhkost nejčastěji
Odborníci se většinou shodují, že jednou z nejméně vhodných místností pro sušení je ložnice. V noci se tu vzduch přirozeně zvlhčuje a lidé zpravidla větrají jen krátce. Když se do takového prostředí přidá sušák, vlhkost rychle stoupá a rohy stěn začínají tmavnout mnohem dříve, než by si většina lidí uvědomila.
Problém se často týká také velkých oken. Studenější povrch skla způsobí, že se na něm sráží pára, která postupně stéká do rámů a parapetů. Ty mohou časem nabobtnat nebo se začít deformovat. Podle podkladů Státního fondu rozvoje bydlení jde o poměrně častý problém v novějších bytových domech, kde jsou velké prosklené plochy běžným prvkem.
Nebezpečné jsou i koupelny bez oken. Ty se během dne často větrají jen krátce a běžný ventilátor nedokáže odvést všechnu vlhkost po sprchování nebo praní. Pokud v takové místnosti stojí koš s prádlem, drží se tu vlhko prakticky pořád.
Jak vlhkost udržet pod kontrolou
Jedno univerzální řešení neexistuje, ale dá se postupovat v několika jednoduchých krocích. Mnoha lidem se osvědčilo krátké, ale intenzivní větrání několikrát denně. Vzduch se rychle vymění a byt přitom zbytečně nevychladne.
Pomoci může i obyčejný měřič vlhkosti. Díky němu je snadné sledovat, kdy se hodnota blíží hranici, při níž začínají vznikat podmínky vhodné pro plísně. Pokud zařízení ukáže kolem šedesáti procent, je vhodné místnost hned vyvětrat.
V bytech, kde se vlhkost drží dlouhodobě, lidé často volí přenosné odvlhčovače. Ty dokážou během několika hodin stáhnout z místnosti několik litrů vody, což potvrzují i specializované časopisy věnující se bydlení. Hodí se hlavně tam, kde není možné větrat tak často, jak by bylo potřeba.
Když si domácnost dobře rozmyslí, kam sušák postavit, a bude mít přehled o vlhkosti v jednotlivých místnostech, dá se riziko plísní výrazně omezit. Velkou roli hrají i drobnosti – prádlo rozprostřené tak, aby kolem něj mohl proudit vzduch, nebo to, že v bytě neschne déle než jeden den. Zrovna tyto nenápadné kroky v praxi často rozhodnou, zda stěny zůstanou dlouhodobě čisté.
Zdroje: chmi.cz, bydleni.idnes.cz, novinky.cz, who.int
