Rodiče docela často sáhnou po šunce, když potřebují rychle něco připravit dětem. Působí to jako v pohodě volba, jenže u levnějších variant ze supermarketu to tak být nemusí. Některé obsahují látky, které odborníci už delší dobu spojují se zdravotními riziky. Co tedy vlastně děti jedí?
Na pohled jsou si šunky hodně podobné. Růžová barva, měkká struktura, na obalu jednoduchý popis. Jenže rozdíly jsou schované jinde, spíš v detailech kterých si člověk snadno nevšimne. A právě ty rozhodují o tom, jestli jde o maso nebo spíš směs vody a různých přísad.
Problém bývá hlavně u výrobků označených jako standardní nebo výběrové. Často mají méně masa a víc věcí navíc, voda, škroby, stabilizátory. Výrobce tím snižuje náklady, ale kvalita tím jde dolů, to je jasné.
Co jsou dusitany a proč se používají
Dusitany, typicky dusitan sodný E250, patří mezi běžné konzervanty v uzeninách. Výrobci je tam dávají protože brání množení bakterií a zároveň dodají masu tu typickou narůžovělou barvu.
Potíž nastává ve chvíli, kdy se jí moc často. V těle se totiž mohou měnit na takzvané nitrosaminy. Některé studie je spojují se zvýšeným rizikem rakoviny trávícího traktu. U dětí to může být citlivější, jejich tělo se teprve vyvíjí a není tak odolné.
Éčka v šunce co znamenají a na co si dát pozor
Takzvaná éčka nejsou vždy špatně, to je fér říct. Jenže záleží na množství a kombinaci, a právě to bývá kámen úrazu. V levnějších šunkách jde často o stabilizátory, zvýrazňovače chuti nebo různé zahušťovadla.
Třeba fosforečnany E450 nebo E451 pomáhají držet vodu v mase. Výrobek pak působí šťavnatěji, ale ve skutečnosti obsahuje méně masa než by člověk čekal. Vyšší příjem fosforu navíc může rozhodit rovnováhu vápníku v těle, což je u dětí docela zásadní pro kosti.
Často se objevuje i glutaman sodný E621. Ten zvýrazní chuť, ale u citlivějších lidí může způsobit bolesti hlavy nebo podráždění, i když ne u každého.
Jak poznat kvalitní šunku
Hlavní je složení. Čím kratší a normálnější, tím líp. Kvalitní šunka by měla mít vysoký podíl masa a minimum zbytečností okolo. Ideálně výrobek nejvyšší jakosti kde je přes 90 procent masa.
- vyhýbejte se výrobkům kde je dlouhý seznam éček
- kontrolujte kolik je tam masa, čím víc tím líp
- zkuste nebrat šunky s přidanými fosforečnany
Proč jsou děti nejohroženější skupinou
Dětské tělo funguje trochu jinak než u dospělého. Játra i ledviny nejsou úplně vyvinuté a hůř si poradí s větší zátěží. Když dítě jí nekvalitní uzeniny pravidelně, může to mít následky i do budoucna, i když to není hned vidět.
Navíc si děti teprve vytvářejí chutě. Pokud si zvyknou na hodně výrazné a uměle dochucené jídlo, později mohou odmítat přirozené chutě normálních potravin, což je trochu problém.
Praktická rada na závěr
Při nákupu se vyplatí zpomalit a fakt si přečíst etiketu. Rozdíl mezi levnou a lepší šunkou není jen v ceně, ale hlavně v tom co obsahuje. Když chce člověk mít jistotu, může sáhnout po jednodušších produktech nebo si maso připravit doma.
Šunka sama o sobě není problém. Spíš jde o to jakou vyberete. A to už je věc kterou máte ve svých rukou.
Zdroje: szpi.gov.cz, efsa.europa.eu, who.int, dtest.cz
