Patří k nejčastěji kupovaným pokojovkám u nás. Velké panašované listy, exotický vzhled a pověst nenáročné rostliny z ní dělají stálici českých bytů. Jenže právě difenbachie se pravidelně objevuje na seznamech rizikových druhů pro domácnosti se zvířaty.
V obchodech ji najdete skoro všude – od hobbymarketů po menší květinářství. Prodavači ji doporučují jako ideální zeleň do polostínu, která „něco vydrží“. Roste rychle a nevymýšlí si. Možná i proto často skončí na zemi nebo na nízkém stolku, kam pes nebo kočka bez potíží dosáhnou. A tady bývá kámen úrazu.
Listy obsahují drobné krystaly šťavelanu vápenatého. Pouhým okem je nevidíte, ale při kontaktu se sliznicí dokážou nadělat dost nepříjemností. Zapíchnou se do tkáně a vyvolají pálení, otok, někdy i silnou bolest. Člověk většinou ucukne a tím to končí. U zvířat to ale tak jednoduché být nemusí.
Proč je difenbachie pro zvířata tak nebezpečná
Kočky i psi zkoumají svět tlamou, to je známá věc. Stačí jeden okus listu a během pár minut se může objevit silné slinění, zvracení nebo nápadný otok jazyka. Někteří veterináři upozorňují, že když je otok výrazný, komplikuje dýchání. V extrémních případech hrozí i udušení, i když to není běžné.
Americká organizace ASPCA řadí difenbachii mezi toxické pokojové rostliny a eviduje ji jako častý zdroj otrav hlavně u koček. Podobnou zkušenost mají i čeští veterináři, zejména u mladých zvířat která ráda okusují všechno zelené, co jim přijde do cesty.
Nejde přitom jen o samotné pozření. Mléčná šťáva z rostliny může podráždit i kůži nebo oči. Když si zvíře potřísní tlapku a pak si promne oko, objeví se zarudnutí, slzení a zjevné pálení. U citlivějších jedinců reakce trvá déle, někdy i několik hodin a zvíře je neklidné.
Jak poznat otravu a kdy jednat
Příznaky nastupují rychle, často během několika minut. Majitel by měl zbystřit hlavně pokud zaznamená:
- intenzivní slinění, někdy i pěnu u tlamy
- opakované zvracení
- otok jazyka, pysků nebo celé tlamy
- neklid a tření tlamy tlapkou
V takové situaci se doporučuje opatrně vypláchnout tlamu čistou vodou a bez odkladu zavolat veterináři. Nečekat, že to samo přejde. U malých plemen nebo koťat může být průběh rychlejší a prudší, někdy stačí opravdu málo.
Za zmínku stojí i to, že difenbachie není jediná problematická rostlina. Podobné účinky mají třeba filodendrony nebo monstera. U difenbachie je ale obsah krystalů vysoký a reakce bývá výraznější, proto se o ní mluví častěji.
Máte ji doma? Tady je bezpečnější řešení
Nejspolehlivější prevence je prostá – umístit rostlinu mimo dosah zvířat. Opravdu vysoko. Parapet většinou nestačí, kočka na něj vyskočí během vteřiny. Pokud nechcete riskovat vůbec, zvažte druhy které jsou podle veterinárních databází označeny jako netoxické, například zelenec nebo areka.
Jestli se jí vzdát nechcete, manipulujte s ní opatrně i při přesazování. Rukavice nejsou přehnané opatření. A po práci si umyjte ruce, šťáva může podráždit i lidskou kůži, hlavně u dětí nebo citlivějších osob.
Byt plný zeleně působí příjemně a podle některých studií opravdu snižuje stres. To je fajn. Bezpečnost by ale měla být na prvním místě. Jeden efektní list za to nestojí, obzvlášť když by kvůli němu mohl váš pes nebo kočka skončit v noci na pohotovosti.
Zdroje: aspca.org, petpoisonhelpline.com, vfu.cz, ncbi.nlm.nih.gov
