Mnoho lidí zná situaci, kdy jejich pes několikrát denně projde kolem dveří, zastaví se u okna nebo nastraží uši při sebemenším zvuku na chodbě. Na první pohled to vypadá jako obyčejná rutina, ale u řady psů jde o přirozený způsob, jak mít přehled o tom, co se kolem nich děje.
Některá plemena mají výraznější potřebu hlídat prostor, protože tato schopnost byla po generace běžnou součástí jejich práce. Zatímco dříve chránila stáda nebo majetek, v dnešní domácnosti se jejich pozornost přesouvá na dveře, schodiště nebo chodbu před bytem. Podle odborníků z univerzity v Bristolu si psi velmi rychle vytvoří vlastní představu o tom, která místa jsou pro ně důležitá, a pravidelně je kontrolují.
Mnozí majitelé si zpočátku ani neuvědomí, že pes reaguje na změnu v okolí. Někdy stačí přistěhování nového souseda, jiný denní režim nebo další zvíře v domácnosti. Pes si pak začne obcházet určitá místa, aby měl jistotu, že všechno zůstává tak, jak má být.
Instinkt, který s ním jde i do města
Odborné publikace často připomínají, že psí sluch je výrazně citlivější než ten lidský. Šustění novin ve schránce, kroky o patro výš nebo dveře, které někdo přibouchne dál na chodbě — to všechno pes vnímá mnohem výrazněji. Němečtí ovčáci, border kolie nebo belgické malinois reagují na podobné podněty ještě rychleji, protože jejich pracovní minulost je k tomu přirozeně vede.
Když se přirozený zvyk spojí s napětím
Ne každé hlídání má kořeny v genetice. U části psů se objevuje spíš kvůli stresu, často u těch, kteří tráví delší část dne sami. Britská organizace RSPCA upozorňuje, že psi, kteří jsou náchylnější k úzkosti, si mohou vytvářet svůj vlastní systém kontrol, protože jim to dává pocit jistoty.
Někdy stačí jediný výraznější zážitek — hlučná hádka na chodbě, nečekaná technická návštěva nebo prudký hluk. Pes si pak začne prostor kolem dveří hlídat častěji, protože se chce vyhnout opakování situace, která ho vystrašila. Pokud se toto napětí přehlíží, může se chování rychle zabydlet.
Majitelé si občas všimnou, že pes začne chodit k oknu nebo dveřím v konkrétních časech. Obvykle jde o dobu, kdy někdo pravidelně přichází domů — majitel nebo soused. Psi mají dobrý orientační smysl pro rytmus dne a zvuky spojené s příchody si rychle zapamatují. U plemen, která mají pracovní pozadí nebo jsou obecně více ostražitá, vzniká takový návyk velice snadno.
Kdy už jde o přetížení
Běžné hlídání je nenápadné a pes se po krátkém zhodnocení situace vrátí k tomu, co dělal předtím. Pokud ale začne běhat sem a tam, být neklidný nebo reagovat i na zvuky, které by dříve ignoroval, může to být známka přílišného tlaku. Behavioralisté proto doporučují zaznamenat si několik úseků dne na video — pomůže to odhalit momenty, které psa zbytečně zneklidňují.
Co může majitel udělat
V mnoha případech pomůže upravit běžný režim tak, aby měl pes více jistoty. Pravidelný pohyb, předvídatelný den a několik krátkých mentálních úkolů dokážou psovi dát pocit, že má o svém světě přehled, aniž by musel neustále hlídat dveře.
Někdy dá výsledek i drobná změna v bytě — přesunout pelíšek na klidnější místo, omezit výhled na chodbu nebo přidat kout, kde má pes své bezpečné místo. U zvířat s výraznějším hlídacím instinktem se osvědčují i jednoduché signály, které používají trenéři. Krátké „hotovo“ nebo jiný domluvený povel může psovi naznačit, že situace je vyřešená a nemusí se jí dál zabývat.
To, že pes občas zkontroluje dveře nebo okno, je zcela běžné. Pokud se z toho ale stane nepřetržitý dohled, vyplatí se zasáhnout včas. Zvíře získá jistotu a majitel klidnější domácnost, kde pes nemusí mít pocit, že je neustále ve službě.
Zdroje: rspca.org.uk, bristol.ac.uk, ceskenoviny.cz, idnes.cz
