Na začátku týdne to ještě vypadalo, že se počasí bude postupně zlepšovat a teploty porostou. Jenže během pár hodin přišla změna – nové výpočty posunuly výhled jinam a meteorologové začali mluvit o citelném ochlazení.
Rozdíl oproti původní předpovědi není malý. Místy může jít až o deset stupňů Celsia. Český hydrometeorologický ústav v poslední aktualizaci uvedl, že studený vzduch od severozápadu dorazí do střední Evropy rychleji, než modely ještě nedávno naznačovaly.
Numerické modely pracují s obrovským množstvím dat – ze satelitů, pozemních stanic i měření z meteorologických balónů. Stačí ale drobný posun v proudění nad Atlantikem a všechno je jinak. A přesně to se teď stalo.
Nad severní Evropou se prohlubuje tlaková níže. Ta pak usnadní příliv chladnějšího vzduchu směrem k nám. Ten by měl dorazit už v polovině týdne, možná o něco dřív, než se čekalo.
Kdy dorazí největší ochlazení
Podle aktuálních výstupů modelů přijde největší teplotní zlom mezi středou a čtvrtkem. Zatímco na začátku týdne odpolední maxima atakují 18 °C, ve druhé polovině týdne mohou denní teploty spadnout jen k 8 až 10 stupňům. V horách bude ještě chladněji.
Nejde jen o denní maxima. Propadnou se i noční hodnoty a některá rána mohou být těsně nad nulou, nebo i pod ní. Hrozí přízemní mrazíky – tedy situace, kdy je u země pod nulou, i když ve dvou metrech teploměr ukazuje víc.
- riziko poškození kvetoucích stromů
- nutnost chránit citlivé sazenice
- chladná rána pro řidiče i cyklisty
Proč se předpověď tak výrazně změnila
Může to působit dojmem, že meteorologové nevědí, co bude. Ve skutečnosti jde o práci s pravděpodobností a různými scénáři. Předpovědi na více než pět dní dopředu vycházejí z takzvaných ansámblových modelů – ty počítají několik variant vývoje a hledají, kde se shodují.
Když se jednotlivé scénáře začnou rozcházet, roste nejistota. A stačí malá odchylka v proudění nad oceánem, která se během pár dnů promítne i do počasí nad střední Evropou.
Podle materiálů Světové meteorologické organizace je dnes sedmidenní předpověď zhruba tak spolehlivá, jako byla třídenní v devadesátých letech. Atmosféra je ale pořád chaotický systém. Někdy rozhodují detaily.
V tomto případě sehrál roli i posun tryskového proudění. Jde o silný pás větru ve výšce kolem deseti kilometrů, který odděluje teplý a studený vzduch. Jakmile se jeho osa posune jižněji, otevře se prostor pro chlad od severu. A ten pak postupuje poměrně rychle.
Co to znamená pro běžný život
Ochlazení pocítí hlavně ti, kteří už přezuli na letní pneumatiky nebo začali se zahradou. Ve vyšších polohách se při přeháňkách může objevit i smíšené srážky, což v dubnu nikoho netěší.
Řidiči by měli počítat s horší přilnavostí vozovky hlavně po ránu. Silnice může být studená a vlhká, někde i kluzká – i když kalendář říká jaro.
Energetici upozorňují, že podobné výkyvy zvyšují krátkodobě spotřebu plynu a elektřiny. Domácnosti, které už topení stáhly na minimum, ho možná na pár dní zase zapnou. Není to nic výjimečného.
Jak dlouho chlad vydrží
Podle současných dat by nemělo jít o návrat zimy na dlouhé týdny. Spíš několik chladnějších dní. Poté se proudění stočí víc na západ až jihozápad a začne k nám proudit mírnější, vlhčí vzduch od Atlantiku.
Jaro i podzim jsou z hlediska teplotních výkyvů nejdynamičtější části roku. Studený sever a teplejší jih Evropy vytváří kontrast, který nahrává rychlým změnám. Někdy stačí dva tři dny a všechno je jinak.
Doporučení? Počítejte s rezervou pár stupňů. Citlivé rostliny přikryjte netkanou textilií, ráno si nechte víc času na cestu do práce. Počasí sice neovlivníme, ale můžeme se mu přizpůsobit – aspoň trochu.
Zdroje: chmi.cz, wmo.int, ecmwf.int, nasa.gov
