Neuspořádaný stůl na první pohled působí jako lenost nebo chaos. Jenže výzkumy ukazují trochu jiný obraz. Lidé, kteří mají silnější kreativní a analytické myšlení, někdy fungují lépe právě v prostředí, které není úplně uklizené. Hodně to souvisí s tím, jak mozek pracuje s podněty kolem sebe.
Psychologové si toho všímají už delší dobu. Pracovní prostředí totiž ovlivňuje výkon víc, než by se zdálo. Důležité je hlavně to, kolik věcí člověk vidí okolo sebe. Když je všechno srovnané, lépe se soustředí na rutinu. Jakmile je ale kolem trochu chaosu, může to vést k jiným nápadům.
Studie v časopise Psychological Science ukázala, že lidé v méně uklizeném prostředí častěji přicházeli s neobvyklými řešeními. Tým kolem Kathleen Vohs z University of Minnesota sledoval, jak prostředí ovlivňuje rozhodování a kreativitu, a výsledky nebyly úplně čekané.
Neuspořádaný prostor podporuje kreativní myšlení
Podle výzkumu má nepořádek zvláštní efekt. Nutí mozek trochu vybočit ze zajetých kolejí. V dokonale uklizené místnosti člověk spíš sáhne po tom, co už zná. Když je prostředí méně přehledné, začne hledat jiné cesty, někdy i dost nečekané.
Souvisí to s pojmem kognitivní flexibilita. To je schopnost měnit způsob uvažování a reagovat na nové situace. Právě ta bývá spojována s inteligencí. Neuspořádané prostředí ji může krátkodobě podpořit, protože mozek musí třídit víc informací naráz a hledat mezi nimi vztahy.
Zajímavé je, že tenhle efekt nefunguje vždycky. Hodně záleží na tom, co zrovna děláte. Pokud řešíte účetnictví nebo nějakou administrativu, pořádek většinou pomáhá a zrychlí práci. Když ale potřebujete přijít s novým nápadem nebo strategií, mírný chaos může být docela užitečný.
Inteligence není jen o pořádku, ale o práci s informacemi
Inteligentní lidé často pracují s velkým množstvím podnětů najednou. Na stole se jim tak hromadí poznámky, knihy nebo rozdělané projekty. Ne vždy jde o klasický nepořádek, spíš taková vizuální mapa myšlenek, i když to tak nemusí vypadat.
Neurověda vysvětluje, že mozek si vytváří asociace, tedy propojení mezi informacemi. Když je kolem víc podnětů, tyhle vazby mohou vznikat rychleji. To pak pomáhá při hledání kreativních řešení. Některé studie z kognitivní psychologie dokonce naznačují, že lidé s vyšší inteligencí snesou určitou míru chaosu, aniž by ztratili soustředění.
To ale neznamená že čím větší nepořádek, tím lepší výkon. Existuje určitá hranice. Jakmile se člověk přestane orientovat, začne chaos spíš škodit a přináší stres. Důležitá je rovnováha, nic extrémního.
Kdy nepořádek pomáhá a kdy škodí
Z praxe je vidět, že ideální pracovní prostředí je hodně individuální. Záleží na profesi i na povaze člověka. Kreativní obory jako design, marketing nebo výzkum snesou větší míru nepořádku. Naopak tam, kde rozhoduje přesnost, hraje hlavní roli pořádek.
Pokud chcete využít obě varianty, pomáhá docela jednoduché pravidlo. Mějte systém, který dává smysl vám. Stůl může působit chaoticky, ale vy byste měli vědět, kde co je, jinak to přestává fungovat.
Psychologové někdy doporučují rozlišit dvě prostředí. Jedno na soustředěnou práci, druhé na vymýšlení nápadů. Přepínání mezi nimi může zlepšit výkon i celkovou spokojenost, i když to zní trochu zvláštně.
Neuspořádaný stůl tak nemusí být známkou nepořádku. Může to být jen způsob, jak mozek pracuje s informacemi. Je dobré sledovat, co funguje právě vám. Pokud vám chaos pomáhá přemýšlet, není nutné ho potlačovat. Pokud vás spíš rozptyluje, bude lepší si věci srovnat.
Zdroje: psychologicalscience.org, apa.org, sciencedirect.com, ncbi.nlm.nih.gov
