Klapky na očích u koní nepředstavují žádný módní výstřelek ani relikt minulosti. Vycházejí z toho, jak je stavěné koňské oko a jak funguje jeho instinkt přežití. Když se použijí správně, mohou citelně zvýšit bezpečí jezdce i samotného zvířete.
Kůň je od přírody kořist. Po tisíce let přežíval hlavně proto, že dokázal rychle zachytit pohyb predátora a bez váhání utéct. Tenhle reflex v něm zůstal, i když dnes stojí v hale, na jízdárně nebo veze turisty po městě. Výstroj, kterou mu člověk dává, se tomu musela přizpůsobit.
Typickým rysem koňského vidění je velmi široké zorné pole. Oči jsou posazené po stranách hlavy, takže kůň sleduje prostor téměř kolem celého těla. V podstatě vidí skoro všechno, co se kolem něj šustne.
Široké zorné pole jako výhoda i riziko
Podle materiálů Americké asociace koňských veterinářů dosahuje zorné pole koně zhruba 340 stupňů. Člověk má asi polovinu. Kůň tak zachytí pohyb i zezadu, aniž by musel otočit hlavu – má ale dvě slepá místa, jedno přímo před čelem a druhé těsně za zádí.
V přírodě je to obrovská výhoda. V běžném provozu už tolik ne. Prudce projíždějící auto, igelit letící vzduchem nebo někdo, kdo náhle vyskočí z lavičky, to všechno může spustit leknutí. A leknutí u zvířete vážícího půl tuny, to už je problém.
Jak klapky fungují v praxi
Klapky, někdy se jim říká i postranice, zmenšují rozsah bočního vidění. Dopředu kůň vidí dál, ale podnětů přicházejících z boku je méně. Díky tomu se snáz soustředí na dráhu před sebou a tolik neřeší ruch okolo.
Využití je nejčastější u dostihových koní nebo v zápřeži. Mezinárodní jezdecká federace jejich použití v některých disciplínách připouští právě kvůli bezpečnosti. U klusáků v sulkách či u kočárových koní v městském provozu pomáhají omezit náhlé vybočení, které by jinak mohlo přijít bez varování.
Je ale fér dodat, že klapky samy o sobě žádné „zlobení“ nevyřeší. Pokud se kůň leká opakovaně, příčina bývá jinde – ve špatném tréninku, bolesti nebo zdravotním diskomfortu. Pouhé zúžení zorného pole bez další práce může projevy utlumit, ale problém zůstane.
Nejde o slepotu, ale o koncentraci
Někdy se lidé domnívají, že kůň s klapkami skoro nic nevidí. Tak to není. Výhled dopředu zůstává zachovaný a částečně i šikmo před sebe. Omezuje se hlavně periferní vidění, tedy to, které zachytává pohyb na samém okraji zorného pole.
Právě periferní vjemy spouští nejrychlejší obranné reakce. Nervová soustava reaguje dřív, než si zvíře „uvědomí“, co se vlastně děje. Když se tento rozsah zúží, klesá i množství impulzů vedoucích k instinktivnímu úprku, což se hodí hlavně ve sportu nebo v rušném prostředí.
Kdy klapky použít a kdy raději ne
Smysl dávají tam, kde hrozí silné rozptýlení z boku – typicky při dostizích, v zápřeži nebo u koní se sklonem k vybočování. V klidném terénu nebo při práci s mladým koněm je ale často důležitější budovat důvěru a postupně ho zvykat na různé podněty.
Zkušený trenér vždy bere v úvahu konkrétní povahu zvířete. Některým koním omezené vidění dodá jistotu, jiní naopak znervózní, protože nemají přehled. Každý kůň reaguje trochu jinak a někdy to chce čas, než se ukáže co mu vyhovuje.
Klapky jsou tedy jednoduchou, ale promyšlenou pomůckou. Respektují biologii koně a současně chrání člověka v sedle či za opratěmi. Samy o sobě zázraky neudělají, v kombinaci s kvalitním výcvikem však dokážou riziko nehody citelně snížit.
Zdroje: aaep.org, fei.org, britannica.com, equusmagazine.com
