Různobarevné oči u koček přitahují pozornost a někdy působí skoro až tajemně. Ve skutečnosti ale nejde o žádnou magii. Heterochromie je genetická zvláštnost, která má docela srozumitelné vysvětlení a většinou nepředstavuje zdravotní problém.
Jednoduše řečeno, každé oko má jinou barvu. Často jde o kombinaci modré a žluté, nebo zelené. O výslednou barvu se stará melanin – pigment uložený v duhovce. Když ho je v každém oku jiné množství, vznikne tenhle kontrast, který nejde přehlédnout.
U koček do toho výrazně mluví genetika. Heterochromie se objevuje hlavně u bílých jedinců, kde působí tzv. dominantní bílý gen. Ten neovlivňuje jen srst, ale i to jak se pigment rozloží v očích – a někdy to dopadne právě takhle nerovnoměrně.
Jak vzniká heterochromie a co se děje v oku
Celý proces začíná už během vývoje embrya, což je možná překvapivé. Buňky, které produkují melanin, se musí „rozlézt“ po těle i do očí správně. Když se to někde nepovede úplně přesně, jedno oko má pigmentu méně a zůstane modré.
Modrá barva mimochodem nevzniká pigmentem, ale rozptylem světla v duhovce – to si spousta lidí neuvědomuje. Veterinární genetici říkají, že tohle není u koček nic až tak vzácného. U některých plemen, třeba turecké angory nebo japonského bobtaila, je to skoro běžná věc.
Má heterochromie vliv na zrak kočky
Dobrá zpráva je, že samotná heterochromie většinou zrak nijak neomezuje. Kočka vidí normálně, i když má každé oko jiné. Není to tak, že by jedno fungovalo hůř.
Trochu jiná situace ale může nastat u bílých koček s modrýma očima. U nich se častěji objevuje vrozená hluchota, což souvisí se stejným genem, který stojí za pigmentem. Pokud pigment chybí i ve vnitřním uchu, může dojít k problémům se sluchem.
Neznamená to ale automaticky, že každá taková kočka neslyší – to určitě ne. Je to spíš vyšší pravděpodobnost, nic víc. Některé studie uvádí, že až kolem 65 % bílých koček s oběma modrýma očima může být hluchých. U těch s jedním modrým okem je riziko o dost menší.
Která plemena mají různobarevné oči nejčastěji
Heterochromie se může objevit prakticky u jakékoliv kočky, ale některá plemena ji mají častěji než jiná. Typicky jde třeba o:
- turecká angora
- turecký van
- japonský bobtail
- perská kočka (hlavně bílá varianta)
U těchto plemen se tenhle znak někdy i cíleně podporuje, protože působí atraktivně – i když ne každý chovatel s tím souhlasí.
Je důvod k obavám nebo jen estetická zvláštnost
Ve většině případů jde čistě o vzhledovou věc a kočce nijak nevadí. Žádné omezení v běžném životě z toho neplyne, alespoň obvykle.
Pozor by si ale člověk měl dát ve chvíli, kdy se barva oka změní až v průběhu života. To už může značit problém – třeba zánět, poranění nebo něco vážnějšího. V takovém případě je lepší nečekat a zajít k veterináři.
Pokud má kotě každé oko jiné už od narození, není důvod panikařit. Spíš naopak, je to zajímavý a trochu výjimečný znak. Veterináři ale doporučují sledovat i sluch, hlavně u bílých koček – pro jistotu.
Heterochromie tak zůstává zvláštním příkladem toho, jak i malá genetická odchylka dokáže vytvořit něco tak nápadného. A i když to působí neobvykle, většinou to nepřináší žádný problém pro spokojený kočičí život, což je asi to hlavní.
Zdroje: vetmed.ucdavis.edu, scientificamerican.com, britannica.com, aspca.org
