Někdo si po probuzení vybaví sen plný barev, jiný mluví spíš o šedi. Není to jen náhoda ani výmysl. Roli hraje věk, prostředí i to, na co jsme se dívali jako děti.
Téma barevnosti snů se řeší už dlouho. Dnes většina lidí řekne že sní barevně, zatímco starší generace často popisuje sny bez barev. Nejde přitom jen o pocit. Ukazuje se, že to co jsme běžně vídali v dětství se nějak otiskne i do toho, jak sny prožíváme.
Jak mozek skládá barvy ve snech
Sny přichází hlavně ve fázi REM, kdy je mozek dost aktivní a zpracovává kde co, vzpomínky i emoce. Barvy ve snu nejsou skutečné barvy, spíš taková rekonstrukce z paměti, něco jako když si vybavíte starou fotku.
Podle neurovědců se při snění zapojují podobné části mozku jako při běžném vidění. Pokud má člověk hodně zkušeností s barevným světem, projeví se to i ve snech. Když ale dlouho vnímal spíš omezené podněty, třeba černobílý obraz, může to mít vliv, i když ne vždy úplně zjevný.
Televize a její tichý vliv
Zlom přišel s nástupem barevné televize někdy ve druhé polovině minulého století. Studie z časopisu Consciousness and Cognition naznačila, že lidé vyrůstající u černobílých obrazovek častěji mluví o snech bez barev.
Vědci porovnávali různé věkové skupiny a vyšlo jim, že lidé nad 55 let uvádějí černobílé sny častěji než mladší. Není to ale jen o televizi samotné, spíš o celkovém vizuálním prostředí. Televize ale hrála velkou roli, byla skoro všude a každý den.
Psychologové to vysvětlují docela přímo. Dlouhé vystavení černobílému obrazu ovlivnilo, jak si mozek ukládá vizuální vzory. A ty se pak někdy objeví i ve snech, i když si to člověk neuvědomí hned.
Věk, paměť a to jak sny popisujeme
Do hry vstupuje i věk. Jak stárneme, mění se i to jak si sny pamatujeme. Starší lidé si často vybaví spíš příběh než detaily, třeba právě barvy, což může působit že sny barevné nejsou.
Navíc se ukazuje že když se lidí na barvy nikdo nezeptá, často je ani nezmíní. Ne že by tam nebyly, jen nejsou v popředí pozornosti, což je zajímavé samo o sobě.
Mění se sny s dobou
Zdá se že barevnost snů není pevná věc. Může se měnit podle toho, jaké podněty člověk přijímá. Dnešní svět je plný obrazovek, filmů ve vysokém rozlišení a různých efektů, takže vizuální paměť je bohatší než dřív.
Někteří odborníci proto říkají že sny dnešních lidí mohou být nejen barevnější, ale i živější a rychlejší. Mozek má prostě víc materiálu ze kterého skládá obrazy.
Jestli vás zajímá jak sníte vy, zkuste si sny zapisovat hned po probuzení. Zaměřte se i na detaily které normálně utečou. Někdy právě tam člověk najde odpověď, i když to není úplně jasné na první pohled.
Zdroje: bbc.com, sciencedirect.com, psychologytoday.com, sleepfoundation.org
