Kabina se najednou ponoří do šera, osobní lampičky zhasnou a stroj se rozjíždí po dráze nebo se naopak blíží k zemi. Nejde o náladu ani šetření proudu. Tenhle krok má čistě bezpečnostní význam.
Start a přistání patří podle statistik leteckých úřadů k nejrizikovějším částem letu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) dlouhodobě upozorňuje, že většina incidentů se odehraje právě v těchto několika minutách. Posádka proto omezuje všechno, co by mohlo zpomalit reakci lidí na palubě, i když se to může zdát jako drobnost.
Ztlumení světel je jedním z těchto opatření. Není to výmysl konkrétní aerolinky ani tradice „odjakživa“. Vychází z doporučení výrobců letadel a bezpečnostních autorit.
Oči potřebují čas
Lidské oko se neumí přepnout ze světla do tmy během vteřiny. Adaptace probíhá postupně – ve tmě začnou víc pracovat tyčinky na sítnici, které jsou citlivější na slabé osvětlení. Úplné přivyknutí může trvat klidně desítky minut. První změna ale přijde už po pár minutách, a právě o ty jde.
Kdyby kabina zůstala plně rozsvícená a došlo by k evakuaci na temné ploše letiště, cestující by po otevření dveří viděli sotva obrysy. Chvíli by jen mžourali do tmy. A to je přesně ten čas, který může chybět.
Tlumené světlo tenhle rozdíl zmenšuje. Oči nejsou „rozmazlené“ jasem a přechod ven je snazší. Podobně to funguje i opačně – při přistání za slunečného dne si organismus lépe poradí s náhlým světlem, když už předtím nebyla kabina zalitá ostrým svitem.
Evakuace do 90 sekund
Mezinárodní předpisy počítají s tím, že letadlo musí být možné vyklidit do 90 sekund, a to i když je plně obsazené. Každý typ stroje tohle prokazuje při certifikačních zkouškách. Devadesát sekund zní dlouze, ale v praxi je to hrozně málo.
Ztlumení světel pomáhá i posádce. Přes okna je lépe vidět, jestli se u motoru neobjevil oheň nebo zda na jedné straně nestojí překážka. Silné osvětlení by vytvářelo odlesky a výhled by byl horší. Stevardi a letušky přitom musí během několika okamžiků rozhodnout, které východy otevřít a které ne.
Ke stejnému důvodu patří i vytažené roletky. Cestující mohou sami postřehnout něco neobvyklého venku a posádka tak má víc „očí“. Psychologové upozorňují, že člověk, který ví co se děje, reaguje klidněji než ten, kdo je zaskočen náhlou změnou prostředí.
Nejde o úsporu elektřiny
Občas se říká, že dopravci tím šetří energii. Ve skutečnosti je spotřeba kabinového osvětlení zanedbatelná ve srovnání s tím, kolik energie vyžaduje samotný let. Hlavní důvod je bezpečnostní a je pevnou součástí provozních postupů.
Během výcviku posádky se nouzové scénáře opakují pořád dokola. Instruktoři zdůrazňují hlavně první sekundy po zastavení letadla – tehdy se rozhoduje, jestli se podaří dostat všechny ven bez zbytečných zranění. Přítmí v kabině má navodit podmínky, které se budou co nejvíc podobat realitě venku, ať už je noc nebo ostré poledne.
Co to znamená pro vás
Když se tedy při startu nebo klesání zhasne, není to signál, že je problém. Spíš naopak. Posádka tím dává najevo, že postupuje podle pravidel.
Smysl má i maličkost, kterou řada lidí přehlíží – odložit na pár minut telefon a nedívat se do jasného displeje. Oči se pak přirozeněji přizpůsobí šeru, i když se to nezdá důležité.
Bezpečnost v letectví stojí na kombinaci drobných opatření. Tlumené světlo, otevřené roletky, zapnuté pásy a vzpřímené opěradlo. Každý detail sám o sobě nic neznamená, dohromady ale tvoří systém, který má jediný cíl: dostat lidi z letadla co nejrychleji, pokud by to bylo potřeba.
Až se tedy kabina příště ztiší a světla pohasnou, berte to jako připomínku, že i zdánlivá maličkost může hrát roli. Někdy opravdu rozhodují vteřiny.
Zdroje: easa.europa.eu, faa.gov, skybrary.aero, eurocontrol.int
