Budíte se opakovaně kolem třetí ráno a pak už jen koukáte do stropu? Tradiční čínská medicína tvrdí, že to nemusí být náhoda. Každá hodina noci má podle ní svůj význam a svůj orgán. Západní věda s tím pracuje jinak, přesto se v některých bodech překvapivě potkávají.
Probuzení mezi třetí a čtvrtou hodinou je poměrně běžné, hlavně ve středním věku. Lékaři mluví o takzvané spánkové fragmentaci – tedy o přerušovaném spánku, kdy se cykly lámou a člověk se snadněji probudí. Nad ránem už spánek nebývá tak hluboký jako krátce po půlnoci, a tělo reaguje citlivěji na hluk, světlo i vlastní myšlenky.
V tradiční čínské medicíně existuje koncept orgánových hodin. Každému orgánu náleží dvouhodinový úsek, kdy má být jeho energie nejsilnější. Interval mezi třetí a pátou ranní připadá plicím.
Čas plic podle tradiční čínské medicíny
Plíce nejsou v tomto systému jen orgánem dýchání. Přisuzuje se jim i vztah k emocím, hlavně ke smutku a nevyjádřenému žalu. Pokud je energie plic oslabená nebo zablokovaná, může se to projevit právě nočním buzením. Terapeuti proto často doporučují dechová cvičení, pomalé nadechování do hrudníku a práci s emocemi, které člověk spíš potlačuje než prožívá.
Orgánové hodiny vycházejí z představy proudění energie čchi. Ta má tělem proudit v pravidelném rytmu, podobně jako příliv a odliv. Moderní medicína pojem čchi jako měřitelnou veličinu neuznává, biologické rytmy ale ano – a právě tady se oba pohledy částečně dotýkají.
Co říká moderní chronobiologie
Současná věda vysvětluje noční probouzení pomocí cirkadiánního rytmu. Jde o vnitřní hodiny organismu, které ovlivňují spánek, tělesnou teplotu i hladiny hormonů. K ránu začíná postupně stoupat kortizol – hormon, který nás připravuje na bdělost. Tělo se tak chystá na nový den, i když budík ještě nezazvonil.
Podle údajů amerického National Institutes of Health se mezi třetí a čtvrtou hodinou nacházíme v přechodu mezi hlubším a lehčím spánkem. Mozek je aktivnější než o pár hodin dřív a snadněji reaguje na stres, hlad nebo třeba kolísání cukru v krvi. Stačí drobný podnět a jsme vzhůru.
Zajímavé je, že i plíce hrají nad ránem svou roli. U lidí s astmatem či chronickou obstrukční plicní nemocí se příznaky často zhoršují právě v těchto hodinách. Harvard Medical School upozorňuje, že dýchací cesty se časně ráno přirozeně zužují. U citlivějších osob to může vyvolat neklid, kašel nebo pocit nedostatku vzduchu – a probuzení je na světě.
Stres, psychika a třetí hodina ranní
Psychologové dlouhodobě poukazují na souvislost mezi časným ranním buzením a úzkostí. Mozek během noci zpracovává emoce, třídí zážitky a pokud je člověk pod dlouhodobým tlakem, projeví se to právě ve chvíli, kdy se zvyšují stresové hormony. Spánek už není tak pevný a návrat zpět bývá složitý, někdy i nemožný.
Studie publikované v časopise Sleep naznačují, že lidé mezi 30 a 50 lety jsou k tomuto typu probouzení náchylnější. Kombinuje se pracovní stres, hormonální změny i nepravidelný režim. Zatímco čínská medicína by mluvila o nerovnováze energie, západní přístup popisuje zvýšenou aktivaci nervového systému. Dvě řeči, podobný obraz.
Co můžete udělat, když se budíte ve tři ráno
Pokud se to děje několikrát týdně, vyplatí se zaměřit na možné příčiny. Někdy stačí drobná úprava režimu, jindy je lepší poradit se s lékařem.
- dodržovat pravidelný čas usínání a vstávání, i o víkendu
- omezit alkohol a těžká jídla večer
- pracovat se stresem – pomocí relaxačních technik, terapie nebo obyčejné procházky
- nechat si vyšetřit dýchací potíže či hormonální nerovnováhu, pokud na ně máte podezření
Z pohledu tradiční čínské medicíny může pomoci klidné, vědomé dýchání nebo jemné protažení hrudníku ještě před spaním. Když se v noci vzbudíte, nedívejte se hned na hodiny. A nesnažte se usnout „silou“. Čím víc tlačíte, tím víc se mozek aktivuje.
Opakované buzení ve tři ráno nemusí znamenat nic vážného. Může to být ale signál, že je toho na vás moc, nebo že tělo potřebuje jiný režim. Ať už se přikloníte k biologickým hodinám nebo k orgánovému cyklu, jedno zůstává – spánek je citlivý ukazatel toho, jak vlastně žijeme. A někdy nám to dává najevo dost nekompromisně.
Zdroje: nih.gov, health.harvard.edu, sleepjournal.org, who.int
