Noční bušení srdce umí člověka docela spolehlivě probudit a taky vyděsit. Někdy to trvá jen chvíli, jindy se to vrací a začne to lézt na nervy i spánek.
Proč se to děje zrovna v noci, kdy má být tělo v klidu? Kardiologové mluví nejen o stresu, ale i o tom co jíme, nebo jak dýcháme ve spánku. Spousta věcí se přitom dlouhodobě přehlíží, i když by nemusela.
Krátké zrychlení tepu samo o sobě ještě nic neznamená. Pokud se to ale opakuje, nebo se přidá dušnost či tlak na hrudi, už je dobré zpozornět. Někdy to není jen náhoda.
Stres jako tichý spouštěč nočního bušení
Stres nefunguje jen přes den, jak si hodně lidí myslí. Večer, když by se mělo tělo uklidňovat, může naopak vnitřní napětí zesílit. Není to úplně logické ale děje se to.
Organismus zapne takzvaný sympatický nervový systém, který zrychlí tep a tělo připraví na zátěž. Jenže žádná zátěž nepřichází a člověk místo toho leží v posteli.
Podle American Heart Association může dlouhodobý stres ovlivňovat rytmus srdce a zvyšovat riziko arytmií. To jsou vlastně nepravidelné nebo moc rychlé údery srdce, někdy sotva postřehnutelné.
Večeře, alkohol a kofein jako riziková kombinace
To co sníte večer se může v noci ozvat víc, než by člověk čekal. Těžká jídla zatíží trávení a tělo pak pracuje, i když by už mělo spát.
Výsledkem bývá nejen pálení žáhy, ale klidně i pocit že srdce bije nějak silněji. Někdo to popisuje jako zvláštní neklid.
Alkohol sice uspí docela rychle, jenže kvalitu spánku spíš zhorší. Studie v Journal of Clinical Sleep Medicine to zmiňují opakovaně. Kofein zas blokuje adenosin a ten má na starost únavu, takže jeho účinek klidně trvá déle než by se čekalo.
Když se to spojí dohromady, pozdní jídlo, sklenička a káva po večeři, tělo se do hlubší fáze spánku prostě nedostane. Tep se nezpomalí tak jak by měl.
Spánková apnoe jako skrytý problém
Méně známou příčinou je spánková apnoe. Při ní dochází k opakovanému přerušení dýchání během spánku, často bez toho aby si toho člověk všiml.
Tělo na to reaguje krátkým probuzením a zrychlením srdeční frekvence. Někdy jen na pár vteřin, ale opakuje se to klidně desítky krát za noc.
Evropská kardiologická společnost upozorňuje, že apnoe souvisí s vyšším tlakem i srdečními nemocemi. Přitom člověk má pocit že spal celou noc, i když to tak úplně nebylo.
Kdy zpozornět a co změnit
Občasné bušení po náročném dni ještě nemusí znamenat problém. Pokud se ale budíte pravidelně, nebo se přidají další potíže, není dobré to ignorovat.
Praktický lékař může udělat základní vyšetření a případně vás poslat dál. Někdy jde o maličkost, jindy už ne.
Pomůže i pár změn v běžném režimu. Omezit kofein odpoledne, dát si lehčí večeři a ne těsně před spaním. I malé úpravy mají někdy větší efekt než by se zdálo.
Stres se dá aspoň částečně zkrotit, třeba krátkou procházkou nebo dechovým cvičením večer. Není to zázrak ale funguje to.
Pokud je podezření na spánkovou apnoe, třeba kvůli chrápání nebo ranní únavě, vyšetření spánku dává smysl. Dnes už existují metody, které umí kvalitu spánku dost zlepšit.
Noční klid není samozřejmý. Často ho narušují drobnosti, které přes den ani nevnímáme. A právě ty pak rozhodují o tom, jestli se člověk ráno cítí dobře, nebo spíš rozlámaně.
Zdroje: heart.org, escardio.org, sleepfoundation.org, mayoclinic.org
