S prvním pořádným mrazem se rok co rok objeví stejný nešvar. Nasednete do auta, motor sotva naskočí – a skla jako by někdo přejel bílou barvou. Můžete přidat ventilátor nebo ofuk, ale venku nevidíte skoro nic. Ve skutečnosti nejde o nic tajemného; studený vzduch zvenčí a teplý uvnitř se potkají a voda se na skle prostě srazí.
Jen pár stupňů rozdílu stačí k tomu, aby se vlhkost z kabiny začala zachytávat na oknech. A že vlhkosti v autě bývá víc, než si člověk připouští, upozorňují meteorologové z ČHMÚ už léta. Mokré boty, kabát, často ještě promočené koberečky – všechno to zanechává v interiéru vodu, která potom končí na skle. Britský RAC dokonce uvádí, že člověk za hodinu vydechne desítky gramů vodních par, což v menším prostoru auta udělá své.
Odkud se vlhkost vlastně bere
Voda se často drží v místech, kde by ji nikdo nehledal. Trochu unavené těsnění, starší okna nebo skulinky, do nichž při dešti kápne – to může stačit k tomu, aby se interiér nasákl, aniž byste to postřehli. Když se pak zapne topení, vzduch se ohřeje, ale vlhkosti se nezbaví, takže okna zamlží rychleji než stěrač přejede přes sklo.
Dost řidičů omylem nechává zapnutou vnitřní cirkulaci, protože věří, že auto vyhřejí rychleji. Jenže tak uvnitř zůstává všechen vlhký vzduch. Technikům z ČVUT se to nezdá – podle nich dobře nastavená ventilace vyčistí skla za pár minut, zatímco cirkulace dělá pravý opak.
Trik s ponožkou a kočkolitem
Zní to trochu jako rada od souseda z garáže, ale funguje to překvapivě dobře. Do staré ponožky nasypete kočkolit a zavážete uzel. A je to. Princip je stejný jako u běžných pohlcovačů vlhkosti – kočkolit tvoří bentonitový jíl, který dokáže natáhnout množství vody, jež je několikanásobkem jeho váhy.
Ponožku stačí položit tam, kde se vlhkost nejvíce drží. U předního skla, někde na palubní desce, případně blíž k větracím otvorům. Po pár hodinách začne pracovat a za několik dní si většina lidí všimne, že okna se tolik nemží a auto nemá takový zatuchlý nádech.
Komerční odvlhčovače využívají nejčastěji silikagel, jenže výsledek je v podstatě stejný. Výhoda kočkolitu je jednoduchá – je levný a koupíte ho v každém obchodě se zvířaty nebo i v supermarketu. Pokud se nasákne, dá se ho usušit, třeba u topení. Sice nebude jako nový, ale pořád pojme docela dost vlhkosti.
Když potřebujete okna odmrazit hned
Někdy není čas čekat, až se pohlcovač projeví. Pak pomůže jednoduchý postup:
- zapnout klimatizaci (i když mrzne),
- poslat vzduch rovnou na čelní sklo,
- vypnout vnitřní cirkulaci, která zadržuje vlhkost,
- a zvýšit výkon ventilátoru co to dá.
Může to znít zvláštně, ale klimatizace vysouší vzduch rychleji než samotné topení. A pokud je v autě vlhkosti opravdu hodně, bývá to jediná možnost, jak se během chvilky dostat k jasnému výhledu.
Když se okna mlží pořád
Jestli okna moknou i po všech opatřeních, může být zakopaný pes v technickém stavu auta. Autoservisy běžně nacházejí vodu pod koberečky – někdy proteče skrz těsnění dveří, jindy přes malou prasklinku u skla. Ve starších vozech se často ukáže, že na vině je kabinový filtr, který už sotva něco propustí.
Zanesený filtr brzdí proudění vzduchu, takže se interiér přemokří během pár minut. Novější filtry s aktivním uhlím zachytávají pachy i prach, ale když se zaplní, vzduch prostě neprojde. A výsledkem je okno úplně mokré během chvilky.
Zajímavé je, že i samotný kočkolitový trik může odhalit problém. Pokud ponožka vlhne až moc rychle, bývá to znamení, že se voda do auta dostává někudy, kde nemá, a člověk si toho jinak nevšimne. Včasné odhalení může zabránit plísním, rezavění i nepříjemnému zápachu, který se pak už jen těžko vyhání.
V zimě není čisté okno jen otázka pohodlí. Bez dobrého výhledu se prostě nedá bezpečně jezdit. A někdy stačí obyčejná ponožka s kočkolitem, která by jinak skončila v koši.
Zdroje: chmi.cz, rac.co.uk, policie.cz, ct24.cz