Většina z nás po slití brambor automaticky pustí vodu do odpadu. Jenže právě tady děláme malou, ale zbytečnou chybu. Zkušené hospodyňky si tuhle nenápadnou tekutinu nechávají, protože vědí, že má další využití.
Když se brambory vaří, nepřechází do vody jen sůl. Uvolňuje se i škrob a drobné množství minerálních látek. Voda pak není úplně čirá, má lehce mléčný nádech a trochu hustší strukturu. A to je přesně ono.
Podle potravinářů tvoří škrob zhruba 80 % sušiny brambor. Část se během varu vyplaví ven. Nejde o nic složitého – obyčejná chemie z kuchyně, kterou znaly už naše babičky, i když tomu tak neříkaly.
Škrob jako přirozené zahušťovadlo
Bramborová voda se hodí hlavně při vaření. Stačí ji přilít do polévky nebo omáčky a tekutina získá plnější konzistenci, bez mouky nebo jíšky. Pro někoho drobnost, ale v chuti je to znát.
Škrob se při zahřátí chová jednoduše – nabobtná a začne vázat vodu. Tím směs přirozeně zahustí. Když tedy nahradíte část vývaru vodou z brambor, výsledek bývá jemnější a méně těžký. A navíc neplýtváte.
Navíc využijete surovinu, která by jinak skončila v odpadu. Podobný princip využívají i profesionální kuchaři. Například italská kuchyně běžně pracuje s vodou z těstovin, která má díky škrobu schopnost propojit omáčku s těstovinami. U brambor je efekt velmi podobný.
Nadýchanější pečivo i lepší těsto na chleba
Voda z brambor dokáže ovlivnit i kynuté těsto. Pekaři vědí, že malé množství škrobu zlepšuje vláčnost střídky a prodlužuje čerstvost pečiva. Pokud část tekutiny v receptu nahradíte vychladlou bramborovou vodou, těsto bývá jemnější a méně se drolí.
Technologové z potravinářských fakult dlouhodobě potvrzují, že škrob váže vodu a zpomaluje proces tvrdnutí pečiva, kterému se odborně říká retrogradace škrobu.
Jednoduše řečeno, chléb nevyschne tak rychle. V době, kdy ceny potravin rostou skoro každý rok, je to docela praktická věc. Jen pozor – používejte vodu z brambor, které nebyly chemicky ošetřené a nebyly přesolené. Příliš slaná tekutina by těstu spíš uškodila než pomohla.
Překvapivý pomocník pro domácnost i zahradu
Využití ale nekončí u sporáku. Pokud je voda nesolená a necháte ji vychladnout, můžete ji použít i na zalévání pokojových rostlin. Obsahuje totiž draslík a hořčík, tedy látky, které rostliny potřebují pro růst.
Zahrádkáři ji berou jako jednoduché domácí hnojivo. Není to žádný zázrak na počkání, ale dlouhodobě může rostlinám prospět. Jen opravdu hlídejte, aby v ní nebyla sůl – ta by kořenům neprospěla, spíš naopak.
Ekonomika i ekologie v jednom kroku
Podle dat Českého statistického úřadu vyhodí průměrná česká domácnost ročně desítky kilogramů potravin. Často jde o maličkosti, které by šly využít jinak. Třeba právě vodu z brambor.
Někteří lidé ji používají i při čištění stříbrných příborů. Škrob pomůže uvolnit běžné nečistoty a povrch se lehce rozzáří, i když samozřejmě nejde o profesionální leštění.
Důvod, proč ji zkušené hospodyňky nevylévají? Je prostý. Obsahuje škrob a minerály, které mají smysl i podruhé. Stačí ji nechat vychladnout a použít tam, kde se hodí. Někdy opravdu stačí změnit malý návyk – místo otočení kohoutku postavit hrnek stranou. Možná zjistíte, že tahle obyčejná voda má větší cenu, než se na první pohled zdá.
Zdroje: harvard.edu, agriculturaljournals.cz, czso.cz, bbcgoodfood.com
