Některá psí plemena si za oblibu u lidí nesou docela nepříjemnou daň. Veterina je pro ně skoro druhý domov, dědičné vady nejsou nic vzácného a délka života bývá kratší, než by člověk čekal. Kterých psů se to týká a proč k tomu vlastně dochází?
Data z pojišťoven i ordinací ukazují, že mezi plemeny jsou rozdíly fakt velké. Někde se pes dožije vysokého věku bez větších potíží, jinde se problémy objevují už od štěněte. Hodně to souvisí s tím, že se dlouho šlechtilo hlavně podle vzhledu a ne podle zdraví.
Nejhůř na tom bývají psi s výrazně upravenými rysy. Krátké čenichy, velké oči nebo zvláštní stavba těla sice vypadají roztomile, jenže přináší komplikace na celý život, někdy víc než by majitel čekal.
Francouzský buldoček jako symbol problému
Typický příklad je francouzský buldoček. V Česku patří mezi nejoblíbenější, ale zároveň se často řeší jeho zdraví. Hodně trpí tzv brachycefalickým syndromem, což je soubor potíží spojených se zkrácenou lebkou. Pes pak hůř dýchá a tělo nemá dost kyslíku.
Kromě dýchání se přidávají i kožní problémy nebo potíže se zády. Veterináři říkají, že operace dýchacích cest není nic výjimečného, spíš běžná věc i když to zní dost drsně.
Německý ovčák a jeho slabá záda
Na druhé straně jsou velká pracovní plemena. Německý ovčák je chytrý pes, využívá se u policie nebo záchranářů, ale často ho trápí dysplazie kyčlí. Jde o vadu kloubu kdy hlavice nesedí jak má a kloub se postupně ničí.
Projevuje se to kulháním, pes se hůř pohybuje a někdy i vyhýbá aktivitě. Léčba stojí dost peněz a v horších případech bez operace to nejde. Odborné studie dlouhodobě ukazují že genetika v tom hraje velkou roli, i když se na to někdy zapomíná.
Malá plemena nejsou bez rizika
Často se říká, že malí psi jsou odolnější. Není to tak jednoduché. Třeba čivava nebo jorkšírský teriér mají sklony k problémům se zuby a luxaci pately. To znamená že se čéška vykloubí a koleno pak není stabilní.
Navíc mají křehčí kostru a citlivější metabolismus. Majitelé tak řeší nejen pohybový aparát ale i trávení nebo hypoglykémii, což je nebezpečný pokles cukru v krvi a může přijít docela rychle.
Proč jsou některá plemena nemocnější
Hlavní důvod je způsob šlechtění. Dlouhé roky se kladl důraz hlavně na vzhledové standardy, zdraví šlo někdy stranou. Vznikly tak úzce příbuzné linie kde se dědičné vady projeví snadněji, než by člověk čekal.
Do toho vstupuje i poptávka. Jakmile se nějaké plemeno stane módní, chov se zrychlí a kontrola kvality jde dolu. To pak znamená vyšší riziko nemocí u štěňat, i když to na první pohled není vidět.
Pokud někdo uvažuje o pořízení psa, vyplatí se sledovat zdravotní statistiky a vybírat chovatele kteří své psy testují. Rozdíl se často ukáže až po letech, což je trochu pozdě to řešit.
Výběr plemene tak není jen otázka vkusu. Ovlivní to kvalitu života psa i náklady na péči. U některých populárních plemen se totiž návštěvy veteriny stanou běžnou rutinou, a to nechce nikdo.
Zdroje: akc.org, rspca.org.uk, vcahospitals.com, vetstreet.com
